4. 9. 2012
PROJEKT NEOPTERYX: NOVÝ HLAVNÍ SYSTÉM PRO ŘÍZENÍ LETOVÉHO PROVOZU
INFORMAČNÍ MINIMUM - ZÁKLADNÍ OTÁZKY A ODPOVĚDI
Proč je nový systém pro řízení letového provozu v České republice zapotřebí?
Letový provoz se v českém vzdušném prostoru za posledních deset let zdvojnásobil až na současnou hodnotu více než 700 000 pohybů ročně. Stávající systém EUROCAT 2000, který byl do provozu uveden v roce 2001, je již morálně i technicky zastaralý. Hardwarové komponenty nelze obnovovat, protože se nevyrábí a software nejde dále rozvíjet. Nelze tedy implementovat potřebné funkční změny systému, které jsou součástí požadavků evropského programu „Jednotného evropského nebe“ nebo zavádět nové bezpečnostní funkce, včetně funkcí pro komunikaci s palubou letadel. Nasazení nového systému do provozního využívání se předpokládá na konci roku 2016.
Co od nového systému očekáváme?
Jedná se zejména o zvýšení kapacity systému s ohledem na rostoucí objem provozu a implementaci nových rozvojových funkcí. Tyto funkce zajistí zvýšení bezpečnosti letového provozu a hlavně umožní rozvíjet systém tak, aby poskytoval letové provozní služby v požadované kvalitě a kapacitě minimálně do roku 2025.
Jaký bude proces pořízení nového systému?
Pořízení nového systému pro řízení letového provozu bude provedeno formou veřejné soutěže, tzv. soutěžního dialogu. V prvním kole proběhne technická kvalifikace uchazečů. Výsledkem dialogu s kvalifikovanými uchazeči bude specifikace dostupného řešení na základě počáteční specifikace, která byla připravena ve spolupráci s Evropskou agenturou pro bezpečnost letového provozu EUROCONTROL. V současné době se na celém světě výrobou systémů pro řízení letového provozu zabývá přibližně osm kvalifikovaných výrobců. O průběhu celého procesu pořízení nového systému bude průběžně a detailně informována Dozorčí rada ŘLP ČR, s.p. a tedy i zakladatel podniku – Ministerstvo dopravy ČR.
Jaká bude cena nového systému?
S ohledem na použitou formu soutěžního dialogu bude cena nového systému řízení letového provozu výsledkem transparentní veřejné soutěže a naplněním všech požadavků zadavatele.
Jak bude projekt financován - z vlastních zdrojů nebo úvěr?
Průběh financování bude nastaven na plnění jednotlivých milníků projektu. Předpokládáme, že ze dvou třetin budou náklady hrazeny vlastními zdroji podniku a zbývající třetina bude krytá úvěrem. Vlastními zdroji se rozumí zdroje ŘLP ČR, s.p., nikoli veřejné finance.
Jak dlouho budeme nový systém používat – jaká je jeho životnost?
Životnost systému je závislá na vývoji domácího i mezinárodního prostředí v oblasti služeb řízení letového provozu. Každý systém je specifický a ve své podstatě se postupně vyvíjí po celou dobu jeho životnosti. Na základě známých skutečností o vývoji letového provozu a plánovaných požadavcích na systémy pro řízení letového provozu, stanovených Evropskou komisí, je minimální životnost systému do roku 2025
Jaká je návaznost pořízení nového systému na proces evropské integrace služeb řízení letového provozu?
Nový systém pro řízení letového provozu musí být plně kompatibilní s požadavky celoevropského programu SESAR, který zajišťuje interoperabilitu používaných systémů pro řízení letového provozu. V rámci vytváření funkčního bloku vzdušného prostoru ve střední Evropě (FAB CE) byla naše počáteční specifikace, která je základním dokumentem pro specifikaci nového systému pro řízení letového provozu, předána projektovému managementu FAB CE, kde bude využívána jako základní pilíř ke specifikacím jednotlivých národních systémů v rámci FAB CE. V budoucnosti tak budou hlavní systémy všech sedmi států FAB CE schopny předávat požadované formáty letových plánů a provádět výměnu dat na stejném softwarovém základě bez nutnosti úprav systémů.
Harmonogram projektu NEOPTERYX
- Soutěžní dialog (II. čtvrtletí 2012 – I. čtvrtletí 2013)
- kvalifikační kolo (březen – červenec 2012),
- dialogová fáze (srpen – listopad 2012),
- nabídková fáze (listopad – prosinec 2012),
- výběr vítězného řešení (leden 2013),
- podpis smlouvy (únor 2013).
- Dodávka dle specifikace (2013 – 2014)
- Kustomizace - etapa 1 (2014)
- Kustomizace - etapa 2 (2015)
- Příprava přechodu (2015 – 2016)
- Provozní přechod (2016)
| 
zpět nahoru