14. 4. 2011

Pro potřeby umístění a činnosti radarového simulátoru byly v přízemí Technického bloku na novém letišti v Praze-Ruzyni rekonstruovány příslušné prostory. Rekonstrukční práce se ovšem nezaměřily jen na hlavní centrum. Probíhaly i na regionálních letištích, na nichž složky řízení letového provozu neustále plnily svoji důležitou roli, spočívající kromě poskytování letových provozních služeb v příslušném vzdušném prostoru též v zajišťování provozu a údržby nezbytné pozemní techniky.
Slavnostní událostí v historii ŘLP ČR bylo bezesporu obsazení prvního místa v kategorii rentabilita v rámci soutěže Czech Top 100 za rok 1999. Z hlediska zkvalitnění poskytovaných služeb řízení letového provozu mělo v roce 2000 značný význam též zářijové uvedení radarového simulátoru E2000 do provozu a ná­sledné zahájení výcviku řídících ACC a APP/TWR Praha, aby byli včas a dokonale připraveni na využívání tohoto systému v běžném provozu.
Výkony letového provozu v roce 2000 opět stouply. Tak například na našem největším mezinárodním letišti v Praze-Ruzyni činil celkový nárůst počtu pohybů 4,4 % ve srovnání s rokem předchozím. K opačné situaci, poklesu o 2,6 %, došlo na regionálních dopravních letištích. Ve vzdušném prostoru ČR pak vzrostl počet pohybů letadel o 5,9 %, opět ve srovnání s rokem 1999. Největší vliv na uvedená čísla měl přitom značný rozvoj letecké dopravy v Evropě; z hlediska České republiky k němu přispěly i jarní, respektive podzimní změny týkající se některých tratí a vzdušných prostorů letových provozních služeb apod.
Nejvýznamnější událostí v řízení letového provozu v roce 2001, a to nejen z domácího, ale i z evropského pohledu, byla příprava provozního využívání nového systému letových hladin, tzv. Reduced Vertical Separation Minima (RVSM), spočívající ve vertikálním „zhuštění“ vzájemných rozstupů letových cest nad letovou hladinou (FL) 290 z původních 600 na 300 metrů. Tímto zásahem vzniklo šest nových letových hladin, čímž se podstatně zvýšila propustnost horního vzdušného prostoru. Tento projekt, označovaný za nejvýznamnější událost v letectví za poslední půlstoletí, byl po čtyřech měsících zkoušek uveden do rutinního využívání 24. ledna 2002 v 01:01 hodin SEČ.
Ruku v ruce s těmito aktivitami musely jít i příslušné změny v organizaci vzdušného prostoru České republiky. Aby se zvýšila jeho propustnost, bylo v roce 2001 postupně změněno dosavadní čtyřsektorové uspořádání horního vzdušného prostoru a dočasně otevřen tzv. šestý sektor, a to zřízením nových, respektive napřímením vybraných stávajících letových cest apod. K úpravám konkrétních tratí došlo rovněž v kon­cové řízené oblasti Praha a řízeném okrsku Pra­ha-Ru­­zyně.
A jak se změny projevily v samotném letovém provozu? Jak jinak než v létech minulých – tedy jeho nárůstem. V roce 2001 vzrostl počet pohybů ve vzdušném prostoru České republiky v porovnání s rokem předchozím o 10,9 %, počet pohybů letadel na našich dopravních letištích (Praha-Ruzyně, Karlovy Vary, Brno-Tu­řany a Ostrava) pak celkově o 2,4 %.
Rok 2001 byl pro ŘLP ČR, s. p., významný i z jiného pohledu. V březnu byl zahájen tzv. Projekt ATCC Praha – výstavba nového Národního integrovaného střediska řízení letového provozu, situovaného v Jenči u Prahy. Kromě tohoto projektu byla navíc realizována i řada dalších akcí, z nichž uveďme například projekt KOBRA řešící obnovu radiokomunikačních systémů na regionálních letištích. Modernizací prošla různá radionavigační zařízení, například přibližovací systém ILS na VPD 24 na pražské Ruzyni, který nyní umožňoval jak přiblížení za podmínek kat. IIIb, tak i vzlety za malé dohlednosti včetně tzv. řízených vzletů apod. S vědomím celosvětově značně nepříznivé situace v dopravním letectví, zapříčiněné především událostmi 11. září 2001, byly u ŘLP ČR pro rok 2002 stanoveny následující priority:
dosáhnout takové propustnosti vzdušného prostoru ČR, která zajistí při dodržení vysoké úrovně bezpečnosti plné pokrytí poptávky všech uživatelů,
zajistit realizaci další fáze projektu Národního integrovaného střediska ATCC Praha,
zajistit aktivní účast ŘLP ČR v procesu vytváření Středoevropských služeb řízení letového provozu,
trvale zlepšovat vzájemné vztahy uvnitř podniku.
Navzdory celosvětové krizi v letecké dopravě lze konstatovat, že úspěšný rozvoj podniku, nastolený před několika lety, pokračoval. Díky vysokému pracovnímu nasazení se podařilo zvládnout mimořádný nárůst provozu, snížit nežádoucí zpoždění letů a pokračovat v rozvoji systémů ATM. To vše při zachování vysokého procenta provozní bezpečnosti.

Ing. Milan Cvrkal, Pavel Sviták