 |
20. 12. 2010
Používaná výpočetní technika zpracovávala a vzájemně koordinovala přes 20 000 letových plánů denně. Tímto krokem se, alespoň částečně, podařilo odstranit kolapsové stavy vzniklé hustotou letového provozu, i když se zcela vymýtit nedaly.
Nárůst letového provozu z hlediska ŘLP ČR zaznamenala nejen řízená oblast (FIR) Praha, ale rovněž i jednotlivá dopravní letiště. Tak například pohyby letadel ve FIR Praha dosáhly za dvanáct měsíců roku 1996 počtu 213 207, zatímco ve stejném období na dopravních letištích v ČR dosahoval jejich počet čísla 104 984, což bylo ve srovnání s počátkem devadesátých let zvýšení více než dvojnásobné. Souběžně s touto situací provádělo ŘLP ČR průběžně i modernizaci svého technického vybavení, aby dokázalo úspěšně zvládnout značný nápor letového provozu, aniž by byla výrazně narušena propustnost letových cest a především bezpečnost. Z tohoto důvodu se v závěru roku 1996 přistoupilo k realizaci plánované rekonstrukce řídící věže umístěné na objektu Technického bloku na letišti v Praze-Ruzyni. Rekonstrukce spočívala zejména v instalaci zcela nové věže s kruhovým půdorysem (poskytuje řídícím letového provozu komfortnější pracovní prostředí a lepší výhled po celém areálu letiště) nad stávající obdélníkovou a současnou výměnu pojezdového radiolokátoru za modernější typ.
Rok 1997 představoval pro ŘLP ČR období ekonomické stability a rozvoje služeb řízení letového provozu i modernizace zabezpečovací letecké techniky (ZLT). Zahájeny byly rekonstrukce pracovišť řízení letového provozu a ZLT na regionálních letištích v Karlových Varech, Brně-Tuřanech a Ostravě-Mošnově. Zaznamenaný nárůst letového provozu překonal i evropský průměr a nic na tom nezměnilo ani jisté snížení počtu přeletových jednotek. Co však bylo nejdůležitější – i při náročných podmínkách zůstal zachován vysoký stupeň provozní bezpečnosti, k čemuž zcela nepochybně přispělo i zavedení komplexního systému sledování bezpečnosti a kvality, což kladlo značné nároky na lidské zdroje i technickou základnu ŘLP ČR. Vcelku úspěšně se dařilo udržovat a prohlubovat i spolupráci civilních a vojenských složek řízení letového provozu, respektive spolupráci při řízení letového provozu s okolními státy.
O správnosti nastolené cesty utvrzovalo i snížení nežádoucích prodlev v letovém provozu a zpoždění konkrétních letů, což kvitovali především letečtí dopravci, kterým tato skutečnost přinášela úspory pohonných hmot a dalších provozních nákladů. Dne 27. června 1997 byla v Bruselu podepsána smlouva o dalším rozvoji služeb řízení letového provozu v Evropě, která dávala větší práva a možnosti agentuře Eurocontrol pro expandování jejích aktivit v jednotlivých členských zemí, tedy i v České republice.
U ŘLP ČR mezitím probíhaly přípravné práce sledující další zkvalitnění služeb poskytovaných letovému provozu. V této souvislosti uveďme především rozpracování postupů pro zavedení tzv. kategorie IIIb pro přistání letadel na VPD 24 v Praze-Ruzyni, tvorbu modifikací rozdělení vzdušného prostoru ČR do nových kategorií a ustavení nových omezených oblastí, respektive TMA, úpravy některých letových cest v horním i spodním vzdušném prostoru sledující zvýšení jejich propustnosti, vypracování Směrnice pro činnost letecké informační služby apod.
V témže roce bylo rovněž schváleno několik významných projektů. Především to byl projekt CAMUS a s ním spojené následné provozní zavedení systému EUROCAT 2000 včetně monitorovacího systému. EUROCAT 2000 navazoval na používaný systém EUROCAT 200/ASTA, od něhož se odlišoval zejména vyšší kapacitou a stupněm provozní efektivity, čímž zajišťoval i vyšší procento provozní bezpečnosti. Koncem roku 1997, během něhož se ve FIR Praha uskutečnily celkem 230 804 pohyby letadel a na letištích pak 110 017 pohybů, podepsala Česká republika také akceptaci projektu CEATS (Central European Air Traffic Services), řešícího poskytování služeb řízení letového provozu v rámci zemí střední Evropy.
Ing. Milan Cvrkal, Pavel Sviták
 zpět nahoru
|
|
