Vyhledávání:   
Řízení letového provozu > Přečtěte si > Strip > Dozvuky islandské sopky
O násTiskové centrumZákaznické centrumOdkazyVolná místaPřečtěte siNapište nám
    Dozvuky islandské sopky
 

17. 6. 2010

Islandská sopka s těžko vyslovitelným názvem Eyjafjallajökull v polovině dubna prakticky předvedla, jak je ten náš lidský svět lehce zranitelný. Z hodiny na hodinu zůstala na zemi i ta největší letadla vybavená nejmodernější avionikou, ve kterých bezmocně seděli špičkově vyškolení piloti. Za moderními radarovými obrazovkami využívající celou řadu dokonalých funkcí seděli rovněž špičkově vyškolení radaroví řídící, kteří najednou neměli koho řídit …

Letiště v Evropě postupně ztichla. Lidé odtahali svá zavazadla na železniční a auto­busová nádraží, v prázdných terminálech na informačních tabulích u všech linek blikaly stejné červené nápisy „CANCELED“.
Mobilní telefonní sítě se hroutily pod náporem volajících, kteří oznamovali, že se nemohou dostat tam, kam původně chtěli, nebo se naopak nemohou dostat domů, kde už měli dávno být. Sopka si ze zmatku nás, lidí, vůbec nic nedělala a dál vyfukovala svůj popel do výšky, odkud ho proudění unášelo nad Evropu. Od Irska a Skan­di­návie se oblast sopečného prachu po­stup­ně rozšířila až k jižní části Apeninského poloostrova. Oči tisíců leteckých meteorologů, pilotů, řídících letového provozu i provozo­vatelů letišť se od 15. dubna trvale upíraly na obrazovky počítačů, kde každých šest hodin byla aktualizována předpovědní mapa šíření popela, kterou vydávalo VAAC (Volcanic Ash Advisory Centre) v Londýně. Jak se od Islandu rozšiřovala předpovídaná oblast vulkanické prachu, tak se postupně uzavíral i provoz na jednotlivých letištích. Následně letecký provoz prakticky skončil i ve vzdušných prostorech celé řady evropských států.

6_Cessna_1

6_Cessna_2

Dokument EUR Doc. 019
V září roku 2009 vydala Evropská kancelář ICAO (Mezinárodní organizace civilního letectví) dokument EUR Doc. 019, jenž je závazný pro všechny členské státy ICAO v oblasti EUR, kterou je již od založení organizace ICAO i Česká republika. Doku­ment s plným názvem „Volcanic Ash Contingency Plan“ jednoznačně definuje povinnosti nejen meteorologů, ale i orgánů letecké informační služby a řízení letového provozu v případě erupce sopky v re­gionu Evropy, nebo jejíž vliv zasáhne vzdušný prostor evropských států. Složky řízení letového provozu mají podle tohoto dokumentu striktní zákaz vydat jakékoliv letové povolení letadlu do prostoru, který byl avizován jako kontaminovaný sopečným popelem.
Krizový štáb na letišti v Praze, který se sešel 16. dubna 2010 ráno, kdy již předpověď VAAC zasahovala až nad Českou republiku, ukončil provoz na letišti v Pra­ze-Ruzyni. Následně ŘLP ČR, s. p., v sou­ladu s výše uvedenou normou ICAO vydalo No­tam A0412, kterým oznámilo, že ACC Praha nevydá žádné letové povolení letadlu do zasažené oblasti vzdušného prostoru České republiky. Tak jak ubývalo cílů na našich radarových obrazovkách, přibývalo vrásek na čele zástupců leteckých společností a vedení letiště. Právem. Stejně jako v Pra­ze se postupně uzavírala všechna letiště i vzdušné prostory evropských států, kam oblast předpovědi zasahovala. Krizový štáb na letišti v Pra­ze zasedal i v průběhu víkendu, v neděli 18. dubna dokonce dvakrát. Pravidla nastavená normou ICAO byla ale jednoznačná a závazná, stejně jako nepříznivé předpovědi z VAAC v Londýně. Tak jako v České republice, dodržovaly nastavená pravidla všechny státy v Evropě, kam zasahoval mrak sopečného prachu. Bez­pečnost cestujících a posádek letadel je skutečně nejvyšší prioritou pro všechny, kteří se v civilním letectví pohybují.

Je tam vůbec ten popel?
Stejně rychle jako narůstaly ztráty leteckých společností, provozovatelů letišť a po­skytovatelů služeb řízení letového provozu, se ale objevila i pochybnost, zda restrikce dokumentu ICAO Doc.019 nejsou příliš přísné. Otázka „ …a je on tam ten popel vůbec…?“ zaznívala v mnoha diskusích na laické i odborné úrovni. Otištěná fotografie motoru Cessny Citation, která v druhé polovině dubna prolétla částí mraku sopečného popela, budiž výstrahou všem, kteří tehdy pochybovali …

Aktivita Eurocontrol
Problémem postupů pro lety v oblasti s výskytem sopečného popela se urychleně začali zabývat i odborníci z Euro­con­trol na úrovni Provisional Council. Nutno zdůraznit, že tato aktivita výrazně zvedla prestiž EUROCONTROL na straně jedné a vytvořila potřebná pravidla pro provádění letů na straně druhé. Vý­sled­kem narychlo svolané telekonference ministrů dopravy EU bylo rozdělení oblasti předpovídaného výskytu sopečného popela do tří zón podle intenzity znečištění. Prvou zónou je oblast, kde je kontaminace sopečným popelem nejvyšší a kam se lety provádět nesmí. Vyhlášení této tzv. „NO FLY ZONE“ navrhuje na základě výskytu zjištěné nebo předpovídané vysoké koncentrace vulkanického popela přímo agentura EUROCONTROL. Na základě tohoto podkladu se určený vzdušný prostor uzavírá. Za publikaci zprávy o uzavření vzdušného prostoru nebo jeho části odpovídá v ČR již přímo Řízení letového provozu ČR. Druhá zóna je publikovaná jako „předpokládaná“ oblast s nižší koncentrací sopečného popela a letová činnost v takovém prostoru je klasifikována jako nebezpečná. Odpovědnost za provedení letů se ale v tomto prostoru ponechává na provozovateli nebo veliteli letadla, který musí zvážit všechna rizika spojená s pro­vedením letu tímto prostorem. Za vydání informací o takovém prostoru odpovídá v ČR Úřad pro civilní letec­tví. Třetí zóna je již bez jakéhokoliv ome­ze­ní letecké činnosti nebo vlivu na poskytované služby.

Hrozí znovu nebezpečí?
Sopka Eyjafjallajökull už jenom mírně oddychuje. Občas si ale odkašle trochu víc a vytváří tak stálé, každodenní nebezpečí pro leteckou činnost v prostoru Evropy. Podle předpovědních map se střídavě uzavírají letiště v různých částech Evropy, sopečný popel silně omezuje i lety mezi Evropou a Amerikou. Jak dlouho nás bude sopka strašit? To ví jen ona. Možná měsíc, možná rok. A je možné, že ji vystřídá v její činnosti některá z jejích větších sester …
V dubnu 2010 dala příroda nám, lidem, důrazné varování. Varování, že všechny naše technické vymoženosti, které nám každý den zjednodušují život, jsou nám úplně na nic, když si ona postaví hlavu. Záleží jen na nás, jestli to varování my, lidé, budeme chtít slyšet.

Jaroslav Vlasák, NSPLS
Foto: archiv


zpět nahoru