22. 4. 2010

V minulém čísle časopisu Strip jsme vás informovali o společnosti Letiště Vodochody, která chce vybudovat nové mezinárodní letiště pro Prahu a středočeský region. Provoz pro nízkonákladovou dopravu plánují spustit na přelomu roku 2012/2013. V tomto čísle vám přinášíme rozhovor s ředitelem Letiště Vodochody Martinem Kačurem.

V jaké fázi se momentálně nachází tento projekt?
Poté, co jsme v loňském roce obdrželi připomínky v rámci zjišťovacího řízení, pracujeme na jejich zapracovaní do dokumentace EIA. V období, kdy budou číst čtenáři tento rozhovor, budeme možná už úplně v té závěrečné fázi dopracování dokumentace a budeme připravovat podání na Ministerstvo životního prostředí ČR, aby zahájený proces posouzení vlivu na životní prostředí dál pokračoval.

 Proč má mít podle vás metropole Praha druhé mezinárodní letiště?
Protože ruzyňské letiště již v současné době nemá dostatečnou kapacitu a samo usiluje o vybudování další přistávací dráhy. S jejím zprovozněním ale nemůže počítat před rokem 2014 a vzhledem k zdlouhavosti procesu získání stavebního povolení a všeobecně známého odporu vůči výstavbě nové dráhy je vůbec otázkou, kdy dojde k její realizaci. Rozhodně není otázkou, „jestli vůbec dojde k realizaci“, dříve nebo později, nakonec ale paralelní dráha určitě bude. Modernizace již existujícího letiště ve Vodochodech může právě teď v době krize poměrně rychle dodat potřebné letištní kapacity a umožnit odsunout tu obrovskou investici do ruzyňské paralelní dráhy na pozdější období, kdy se po odeznění celosvětové krize oživí poptávka po letecké dopravě. Pokud se ještě stávajícímu vedení podaří vrátit zpět ČSA mezi profitabilní letecké společnosti, bude moci letiště Praha-Ruzyně dále růst jako středoevropský hub – jako významné transferové letiště. Tedy v oblasti, ke které je primárně stavěné. Menší vodochodské letiště, šité na míru konkrétnímu typu zákazníků, bu­de moci za nižší poplatky nabídnout vše potřebné pro cestující i dopravce a významně přispěje ke konkurenčnímu tla-
ku na českém leteckém trhu. Pražský region tak může ve finále díky zdravému konkurenčnímu prostředí v poskytování letištních služeb získat více cestujících a letadel, než kdyby ho obsluhovalo jenom jedno letiště. To je dobré pro rozvoj turismu, zaměstnanosti, pro cestující a pro letecké společnosti. A samozřejmě i pro ŘLP.

V minulém čísle jsme viděli vizualizace letiště. Jak se budou Vodochody lišit od Ruzyně?
Terminál bude primárně určený pro tzv. point-to-point cestující, nepočítáme s transferovými cestujícími. To znamená, že každý, kdo přiletí, musí projít příletovým pasovým a celním odbavením a vstoupit na území ČR. Pokud by pokračoval dál z vodochodského letiště, tak normálně opět projde procesem odbavení. Cestující budou k letadlům chodit pěšky, případně budou odvezeni autobusem. Provozní plochy budou dimenzované rozměry i únosností na letadla do kategorie C podle ICAO, tedy maximálně do rozpětí 36 m. Rozhodně nemáme ambice být druhou Ruzyní, jak se nám občas někdo snaží podsouvat.

ŘLP ČR, s. p., obhospodařuje kromě Prahy i Brno, Ostravu a Karlovy Vary. Při­pravujete spolupráci z hlediska zajišťování řízení letového provozu s ŘLP?
Bez spolupráce s ŘLP by to ani nešlo. Máme však svoji vlastní službu řízení letového provozu letiště Vodochody, která si i nadále udržuje schopnost poskytovat služby pro potřeby naší mateřské společnosti AERO Vodochody a vůbec schopnost dostát závazkům, které má AERO vůči Armádě ČR. Každopádně v souvislosti s plánovaným rozvojem se připravuje i určitá úprava. Na základě předběžných jednání uvažujeme o převedení celé služby Approach pod ŘLP ČR, nám by na letišti Vodochody zůstala jenom letištní služba řízení a samozřejmě specializované aktivity v souvislosti s leteckou výrobou v AERU. Taková reorganizace určitě přispěje ke zvýšení kapacity i bezpečnosti v TMA Praha.

Dočetla jsem se, že s terminálem bude přímo spojena nová řídící věž s výhledem 360 stupňů na letištní plochu. Můžeme se těšit na něco speciálního?
Budeme se snažit o co nejjednodušší stavbu, nic speciálního neplánujeme. Konstrukce bude zahrnovat nosný pylon s točitým schodištěm, se vstupy přímo z letištní plochy nebo prvního nadzemního podlaží terminálu pro privátní lety. Letištní věž bude mít pouze patro pro řídící a pod ním patro pro technologie. Nic víc není potřeba.

Kolik plánujete mít řídících?
Dnes máme 4 řídící, do budoucna počítáme s tím, že by počet měl narůst. Něco okolo 15 lidí, aby bylo možné pokrýt každodenní provoz mezi 6. a 22. hodinou. Neplánujeme provoz po 22. hodině. Pak přibudou samozřejmě lidé, kteří se starají o leteckou zabezpečovací techniku, meteoslužbu a ARO.

V Evropě nízkonákladová letiště zažívají celkem boom. Dá se říct, že vás nějaká inspirovala?
V Evropě je minimum letišť v blízkosti větších měst postavených jen na low cost provozu. Většinou je to v kombinaci s klasickým provozem, s cargo přepravou nebo třeba MRO aktivitami. Takže jsme si z různých letišť vždy vybrali jen ty nejlepší, nejzajímavější nápady. Líbily se nám některé věci v Británii v Bristolu, v Německu na letištích Hahn či Weeze, nízkonákladový terminál v Marseille. Náš projekt ale není jenom prostou kopií některého z nich.

Dominika Vrkotová

Foto: Michael Sedláček