22. 3. 2010

U ŘLP ČR mezitím probíhaly přípravné práce sledující další zkvalitnění služeb poskytovaných letovému provozu. V této souvislosti uveďme především rozpracování postupů pro zavedení tzv. kategorie III b pro přistání letadel na VPD 24 v Praze-Ruzyni, tvorbu modifikací rozdělení vzdušného prostoru ČR do nových kategorií a ustavení nových omezených oblastí, respektive TMA, úpravy některých letových cest v horním i spodním vzdušném prostoru sledující zvýšení jejich propustnosti, vypracování Směrnice pro činnost letecké informační služby apod.

Po rekonstrukci věže získali řídící letového provozu na ruzyňském letišti dokonalejší přehled o pohybech letadel i vozidel na letištní ploše

V témže roce bylo rovněž schváleno několik významných projektů. Především to byl projekt CAMUS a s ním spojené následné provozní zavedení systému EUROCAT 2000 včetně monitorovacího systému. EUROCAT 2000 navazoval na používaný systém EUROCAT 200/ASTA, od něhož se odlišoval zejména vyšší kapacitou a stupněm provozní efektivity, čímž zajišťoval i vyšší procento provozní bezpečnosti. Koncem roku 1997, během něhož se ve FIR Praha uskutečnily celkem 230 804 pohyby letadel a na letištích pak 110 017 pohybů, podepsala Česká republika také akceptaci projektu CEATS (Central European Air Traffic Services), řešícího poskytování služeb řízení letového provozu v rámci zemí střední Evropy.
V následujícím roce se v rámci ŘLP ČR řešila především třetí fáze programu EATCHIP, o němž jsme se zmínili již v předchozích částech seriálu, konkrétně pak možnosti zvýšení kapacity vzdušného prostoru. K základním prvkům uvedené fáze 3 patřily především:
Prostorová navigace (Area Navigation – RNAV),
Přesná navigace (Precision Navigation – PRNAV),
Pružné využívání vzdušného prostoru (Flexible Use of Air­­space - FUA),
Snížení vertikálních rozstupů (Reduced Vertical Separa­tion Minima - RVSM).
Pro uplatnění zásad prostorové navigace (laicky řečeno používání „napřímených“ letových cest) bylo nezbytné vybavit letadla základním systémem umožňujícím její využití. Program stanovil jako cílové datum pro vybavení 29. leden 1998. Pružné využívání vzdušného prostoru předpokládá kvalitní koordinaci civilních složek řízení letového provozu s vojenskými, čímž se může dosáhnout efektivnějšího využívání vzdušného prostoru (využívání jinak omezených vojenských prostorů pro civilní provoz po předchozí dohodě atd.), zvýšení kapacity a propustnosti. Ke dvěma posledně jmenovaným aspektům v rámci horního vzdušného prostoru přispívá i snížení vertikálních rozstupů, tedy, opět laicky řečeno, „zhuštění“ letových hladin, k němuž bylo přistoupeno na přelomu tisíciletí.
Vraťme se však k již vzpomenuté modernizaci technické základny ŘLP ČR realizované v roce 1998. Z řady akcí většího či menšího významu vzpomeňme například zahájení provozního využívání rekonstruované řídící věže na letišti v Praze-Ruzyni v květnu, provozního zavedení nových systémů řízení letového provozu na letištích v Brně-Tuřanech a Ostravě-Mošnově, úpravu prostředků pro hlasovou a datovou komunikaci v rámci projektů GAREX a CADIN či zahájení provozního ověřování systému NOTAM/OPMET. K významným událostem došlo v tomto roce i z hlediska „neprovozních“ aktivit ŘLP ČR. Tak například 24. května se v Praze uskutečnilo výroční zasedání Sdružení organizací řídících civilního letového provozu (CANSO), na které plynule navázalo celosvětové setkání ředitelů organizací poskytujících tyto služby za účasti zhruba čtyřiceti delegátů z Evropy, Afriky, USA a Kanady.

Ing. Milan Cvrkal, Pavel Sviták
Foto: archiv