27. 12. 2009

1992–1995
Jak jsme již uvedli v minulých dílech seriálu, počátek devadesátých let se z hlediska počtu pohybů letadel uskutečněných ve vzdušném prostoru Československa vyznačoval kontinuálním a prudkým vzestupem, což ovšem vyžadovalo adekvátní a pružné reakce příslušných složek zodpovídajících především za řízení a zabezpečení letového provozu. Jejich dosavadní zastaralá struktura, vytvořená ještě v podmínkách hlubokého socialismu, kdy letový provoz zdaleka nedosahoval takových ročních objemů, se stávala čím dál větší brzdou, což si zainteresované organizace působící v rámci našeho civilního letectví velmi dobře uvědomovaly. Proto byla v uvedeném období uskutečněna řada jednání mezi těmito organizacemi a Federálním ministerstvem dopravy, která sledovala základní cíl – provedení významných změn v dané sféře spočívajících zejména v zásadní restrukturalizaci československého civilního letectví.

Jedním z odběratelů služeb ŘLP ČR je i letecká společnost Travel Service

V případě ŘLP ČSFR se jednalo i o možnost přeměny na organizaci odlišného typu (na komerční bázi), na což její vedení již v předstihu zareagovalo zahájením nezbytných příprav. Rozpracování, respektive finanční pokrytí různých studií na téma restrukturalizace našeho letectví, a potažmo i řízení letového provozu, přitom umožnil program PHARE.
Pozadu za provozními a ekonomickými aspekty plánovaného přechodu nesměla v žádném případě zůstat ani technická základna. Průběžně modernizováno muselo být zejména radiolokační a radionavigační vybavení, ale i další zabezpečovací letecká technika. Z tohoto pohledu se pro ŘLP stala nejvýznamnější akcí celková rekonstrukce technického bloku (TB) na „novém“ letišti v Praze-Ruzyni – skutečného srdce techniky sloužící řízení a zabezpečení letového provozu. Nejednalo se přitom vůbec o záležitost jednoduchou. Letecký provoz ne­ mohl být touto rekonstrukcí ani v nejmenším dotčen, což jinými slovy znamenalo provádět veškeré práce za plného provozu, ve vypjatých podmínkách. To kladlo značné nároky na všechny subjekty, které s rekonstrukcí přišly jakýmkoli způsobem do styku. Za označením „rekonstrukce TB“ se přitom skrývala mj. celková výměna zabezpečovací letecké techniky, radiokomunikačního vybavení, ale též řídicích systémů a mnoha dalších souvisejících činností.
Jak již bylo uvedeno, vyvstalé nároky na skutečně profesionální přístup všech zainteresovaných složek, především řídících letového provozu a pracovníků zodpovědných za bezproblémové fungování zabezpečovací techniky, byly obrovské. Ani za této ztížené situace nesměla být snížena bezpečnost letového provozu, základního úkolu ŘLP ČSFR. Plánovanou rekonstrukci se díky vynaloženému úsilí a odpovědnému přístupu všech subjektů podařilo zvládnout při zachování vysokého procenta provozní bezpečnosti.
Konec roku 1992 probíhal v celé naší společnosti ve znamení rozpadu federativního uspořádání republiky, což ovlivnilo činnost drtivé většiny podniků a organizací, ŘLP ČSFR nevyjímaje. Na pořad dne se dostaly otázky spojené s delimitací majetku, personálu a konkrétních činností, řešené v souladu s ústavním zákonem o dělení majetku federace. Do roku 1993 tedy ŘLP vstupovala již jako nová organizace – ŘLP ČR.
Ani v nově vzniklých podmínkách nebyl samozřejmě přerušen nastolený proces restrukturalizace, respektive modernizace radarové a zabezpečovací techniky. Od 1. srpna 1993 byla uvedena do provozu první část nového radarového systému EUROCAT 200 francouzské firmy Thomson-CSF, který znamenal určitý průlom do dosud používaných systémů řízení letového provozu v rámci ŘLP.

Ing. Milan Cvrkal, Pavel Sviták
Foto: archiv

zpět nahoru