18. 11. 2009

Právě změny v dosavadní pevné struktuře letových cest poskytovaly určité možnosti zlepšení letecké dopravy. V Evropě byl v této souvislosti například rozpracován tzv. Evropský harmonizační a integrační program řízení letového provozu (EATCHIP). Nárůst celosvětové letecké dopravy se projevil i v činnosti, respektive hospodaření ŘLP ČSSR. V roce 1988 bylo ve vzdušném prostoru ČSSR uskutečněno celkem 127 539 IFR letů, což bylo o 10 804 více než v roce předchozím. Nejvyšší intenzitu letového provozu přitom vykázala nejdelší letová cesta A4 směřující napříč republikou. Pozadu nezůstala ani jednotlivá vnitrostátní dopravní letiště, na nichž počet pohybů letadel vzrostl v průměru o více než 40 procent! V této souvislosti je však nutno si uvědomit, že počty pohybů na jednotlivých letištích měly značně kolísavý charakter. Pro ŘLP ČSSR byl rok 1988 navíc prvním rokem experimentálního ověřování nového systému plánování, financování a hmotné zainteresovanosti v příspěvkové organizaci.

Typický vzhled všesměrového radiomajáku VOR používaného k radionavigaci

Vzestupný trend rozvoje letecké dopravy pokračoval i v roce 1989, kdy služby řízení letového provozu v ČSSR „odřídily“ celkem 130 383 letů IFR. Z hlediska počtu pohybů na jednotlivých letových cestách přitom nastaly výrazné změny. Důvodem bylo rozšíření možností způsobů přeletů území našeho státu (k přeletům území ČSSR v hlavním směru sever-jih, respektive jihovýchod, bylo využíváno již celkem šest různých přeletových tratí), v neposlední řadě pak i změna směrování jednotlivých letů na existujících letových cestách.

Pohyby letadel na letištích však celkově poklesly, což byl mj. přímý důsledek redukce vnitrostátní letecké dopravy ČSA. Pro zkvalitnění služeb řízení letového provozu bylo do provozu uvedeno nové radiolokační středisko Praha-jih poblíž Příbrami, obdobné již využívaným na Buchtově kopci a Velkém Javorníku.

Po listopadových událostech roku 1989 procházela ekonomickou reformou i sféra dopravy, což se následně odrazilo také v oblasti řízení letového provozu. V roce 1990 došlo v letecké dopravě, v dopravních výkonech jednotlivých letišť i ve vzdušném prostoru našeho státu k zásadním změnám. Rozpadly se sítě leteckých linek dopravců bývalého socialistického tábora, což podstatně ovlivnilo letový tok na hlavním koridoru sever-jih. Tyto vlivy se zákonitě projevily i v hospodářském výsledku ŘLP ČSFR. V tomto roce se ve vzdušném prostoru ČSFR uskutečnilo celkem 131 846 letů IFR, počet pohybů na letištích se ve srovnání s rokem předchozím zvýšil o 12 pro­cent, avšak snížily se výkony provozovatelů z bývalých socialistických států.

V těchto podmínkách se tvořila nová organizační struktura ŘLP ČSFR, která vstoupila v platnost od 1. února 1991. Podle ní se tato organizace členila na ústředí, střediska letových provozních služeb Praha a Bratislava, na zabezpečovací střediska sídlící v Praze a Bratislavě, zabezpečovací letová střediska na letištích Brno, Holešov, Ostrava, Karlovy Vary, Košice, Tatry, Sliač a Piešťany a na samostatně hospodařící střediska Vývoj a výroba zabezpečovací letecké techniky a speciálních mechanismů, Výzkum řízení letového provozu, Letecká informační služba (LIS), Výcvikové středisko, Oborové pracoviště měření leteckého hluku (OPMLH) a Centrální sklady.

Každé zabezpečovací letové středisko se skládalo z letových provozních služeb, zabezpečovací letecké techniky, technicko-provozních služeb a z hospodářsko-správního referátu. Ústředí ŘLP podléhaly útvary ředitele, letová sekce, technická sekce a ekonomická sekce. Uvedenými změnami se zjednodušila organizační struktura a dosáhlo se kvalitnějšího a zejména samostatnějšího řízení jednotlivých středisek.

Dne 26. září 1991 schválila tehdejší federální vláda ČSFR dokument nazvaný „Zásady státní dopravní politiky“, který stanovoval strategii dopravní politiky pro devadesátá léta. Postavení ŘLP ČSFR se do rozpadu federace prakticky nezměnilo, i když o jeho problematice bylo vedeno mnoho jednání na různých úrovních.

Ing. Milan Cvrkal

Foto: archiv

zpět nahoru