15. 10. 2009

Přiznávám, že napsání tohoto článku bylo pro mě i mé kolegy z Provozní divize trochu složitější než v jiných letech.

 Důvodem není nedostatek toho, o čem psát, ale fakt, že po celé řadě let, kdy se meziročně zvyšoval objem letového provozu jak ve vzdušném prostoru ČR, tak i na letišti Praha-Ruzyně, v letošním roce částečně poklesl. Od roku 1991 počet vzletů a přistání na letišti v Ruzyni trvale stoupal až do závěru roku 2008, kdy se od října do prosince začaly projevovat negativně důsledky celosvětové recese. V průběhu letošního roku tento trend bohužel pokračuje. Poprvé po sedmnácti letech tak dochází letos při porovnání objemu letového provozu na letišti v Praze v letních měsících a stejného období roku 2008 k poklesu přibližně o 8 %–10 %. Objem letového provozu však klesá zejména v období mimo provozní špičky, v obdobích těchto špiček zůstávají počty pohybů (přistání a vzletů) na stejných objemech jako v minulých letech. Minulý rok i letos se tak provozní hodinové špičky pohybovaly mezi 46–48 pohyby.
Vykázané zdržení v průběhu července bylo výhradně spojeno s bouřkovým počasím, zdržení z důvodů kapacity letiště v podstatě vůbec nevzniklo. Recese si vybírá svoji daň i u provozovatele letiště Praha-Ruzyně. Některé letecké společnosti na nižší poptávku zareagovaly nasazením menších typů letadel, jiným klesá průměrné obsazení počtu sedadel. Pokles počtu odbavených cestujících je tak na letišti v Praze vyšší než pokles počtu pohybů.
Méně nepříznivý vývoj v poklesu objemu provozu zaznamenává ACC Praha. Průměrný pokles objemu letového provozu v letové oblasti Praha v letních měsících dosáhl hodnoty 4 %, což je výrazně nižší hodnota v porovnání s průměrnou hodnotou poklesu provozu států Euro­control, která je těsně pod 7 %. Je zajímavé, že pokles objemu provozu se na ACC Praha neprojevil u vyšších sektorů nad FL 285, kde zůstal přibližně stejný jako v roce minulém. Nasazování větších a těžších letadel má navíc i přes celkový pokles provozu za důsledek přibližně stejné výnosy z traťové činnosti jako v roce 2008. V nízkých sektorech se díky poklesu provozu i díky některým přijatým opatřením – např. rozdělení sektoru WL v době odpolední špičky – snížil objem zpoždění téměř o 80 % a na celkovém zpoždění ACC Praha se tento vzdušný prostor podílel pouze necelými devíti procenty. Většina zpoždění se tak nyní přesouvá do vyšších sektorů. Na tento vývoj by měla reagovat i nově připravovaná sektorizace ACC Praha pro příští sezónu.
Nejlepší vizitkou personálu ATMS je plná provozuschopnost ATM systémů a technologií, které umožňují řídícím ACC, APP a TWR Praha s posádkami letadel plynule komunikovat a jejich letadla vidět bezpečně na radarových obrazovkách. Technici ATMS tuto primární roli zvládli, ale současně zvládli i celou řadu činností spojených s instalací nových zařízení. Jednalo se zejména o instalaci, přepojování a testování nové ústředny VCCS, která bude vytvářet zálohu pro současnou ústřednu, bude ale plnit i roli testovací platformy pro nové verze SW. Další aktivitou ATMS byla instalace verzí systémů s podporou Mode S ELS (Elementary Surveillance) a vyhodnocování informací z Módu S pro další provozní využití.
Personál oddělení simulátoru zajišťoval provoz radarového simulátoru pro účely pokračovacího výcviku personálu ACC Praha, podílel se významně i na simulaci využití nových SID a STAR pro letiště Praha včetně ověření nových horizontálních a vertikálních hranic TMA Praha. Celá řada radarových cvičení připravených vedením SPLS Praha prokázala funkčnost provozních změn, které plánujeme zavést do běžného provozu počátkem dubna 2010.
Zástupci Letecké informační služby a ARO pokračovali v testování nového systému NOTAM/OPMET. Testy probíhaly rovněž na systému IBS, který bude využívat letecká veřejnost k podávání letových plánů a k získávání předletových informací.
Léto skončilo na koupalištích, to naše skončí až 31. 10. 2009 s koncem letního letového řádu. Protože se ale rozdíly mezi objemem letního a zimního provozu postupně vyrovnávají, bude to změna víceméně symbolická.

Jaroslav Vlasák, NŘDPRO

zpět nahoru