17. 9. 2009

V únoru letošního roku se ing. Gustáv Slamečka, MBA, stal nejprve náměstkem ministra a od května pak ministrem dopravy České republiky v přechodné vládě Jana Fischera. Našemu časopisu poskytl rozhovor.

K jakému dopravnímu odvětví máte nejblíže a proč?
Asi byste chtěli slyšet, že k letectví, ale kdybych to – vám pro radost – řekl, nebyla by to úplně pravda. Nemohu říci, že by mi některé z odvětví, o která se na ministerstvu staráme, přirostlo k srdci víc než ta ostatní. Z časového hlediska se samozřejmě nejvíce věnuji dopravě železniční a silniční, ale ani to není znamení mé náklonnosti k pozemní dopravě, spíš projev toho, že tady máme nejvíce starostí a že tato odvětví zajišťují největší podíl přeprav a vyžadují mnoho investic do dokončení páteřní dopravní infrastruktury. Kdybych to ovšem vzal velmi zeširoka, musel bych přiznat, že nejraději mám dopravu cyklistickou. Vím, že to vlastně není doprava, spíš sport či rekreační aktivita, ale koneckonců i do cyklostezek se u nás investuje především prostřednictvím resortu dopravy, tak mi to snad dopravní odborníci prominou.

Tak z jiné strany – bojíte se létat nebo patříte mezi fanoušky letectví?
Vzato z této strany jsem rozhodně fanouškem. Jet někam autem, autobusem nebo vlakem je úplně normální. Ale letět někam, to je pro mě jako pro naprostou většinu lidí něco spíše svátečního. Díky té v jiných přepravách nezvyklé proceduře, kterou před nástupem na palubu letadla musí člověk podstoupit, ale také díky úžasným pohledům, které je možné při hezkém počasí z letadla spatřit. Třeba takové doverské útesy jsou z letadla cestou do Anglie nádherné. A ještě jedna věc mě na letecké dopravě nepřestává fascinovat – její spolehlivost. Je nezbytná, protože když v letectví něco selže, následky bývají fatální. Bohužel se to tu a tam stává, ale přesto je spolehlivost letecké techniky téměř dokonalá a v jiných oborech nedostižná.

Jak vnímáte vy osobně současnou leteckou dopravu?
Jako obor, který nyní silně trpí dopady světové hospodářské krize a usilovně vyhlíží její konec. Na druhou stranu je zřejmé, že celé odvětví bojuje tak trochu samo se sebou. Všeobecný tlak na růst všeho přinesl potřebu či zájem dopravovat větší a větší počty osob a nabídnout možnost cestování stále širším skupinám lidí. Letectví tak vědomě trochu ustoupilo ze své někdejší exkluzivity a například na dovolenou dnes létají i lidé, kteří by si to před lety, kdy byly letenky vůči příjmům podstatně dražší, nemohli dovolit. To silně konkurenční prostředí dopravcům nedalo mnoho možností, jak se odlišovat produktem, protože koneckonců tou klíčovou službou není nic jiného než někoho někam odvézt, a tak se odlišovali cenami. Jaké dopady na jejich finanční stav to mělo, je zřejmé – pokud člověk čte, že jedna z největších světových leteckých společností nebude z finančních důvodů poskytovat jídlo při kratších letech, je to, řekl bych, skoro až smutné čtení.

Ministrem dopravy jste již skoro 4 měsíce. Z jakého projektu, na kterém jste pracoval, máte zatím největší radost?
Že se mi podařilo dojít s ministrem financí ke shodě o tom, jak se budou v příštích letech – pro stát s jasným výhledem – vyvíjet výdaje na regionální železniční dopravu. To je nesmírně důležité, aby mohla nákupem nových vozů pokračovat restrukturalizace Českých drah a aby aspoň v části krajů mohli regionální dopravu převzít jejich soukromí konkurenti. Donedávna byla železniční doprava černou dírou, do které se lily peníze, aniž by v podstatě bylo možné zjistit, jak jsou přesně použity a kolik by se jich dalo ušetřit. To se celou řadou kroků v předchozích letech, až na pár věcí, podařilo napravit a dojednání desetiletého výhledu plateb do regionální přepravy je jedním z posledních důležitých kroků. Teď už bude na dopravcích, jak se jim v nastavených podmínkách bude dařit.

V dubnu jste přislíbil, že pokud někomu bude vadit vaše slovenština, naučíte se hovořit česky. Našli se nějací kritici?
Snad ani ne. Faktem je, že Češi na Slovensku jsou v tomto ohledu trochu ve výhodě, protože tam běžně v televizi běží filmy v češtině. Tady v Česku je to s přístupem k „slovenčině“ složitější, a tak se lidé trochu ztrácejí, nejsou zvyklí slovenštinu poslouchat, zapomínají některá odlišná slova.

Jaké jsou vaše plány v blízké budoucnosti?
Co nejefektivněji předat funkci svému nástupci, členovi vlády, která vznikne po volbách, a vrátit se do čela Státního fondu dopravní infrastruktury, odkud jsem do náměstkovského a později i ministerského křesla přišel. I když vy od letectví máte – obrazně a v žertu řečeno – hlavy v oblacích, jistě vás neminuly informace o tom, že zdroje na výstavbu dopravní infrastruktury pro příští roky jsou velmi napjaté, a tak bude velké dobrodružství tím krizovým a pokrizovým obdobím projít a co nejvíce z potřebných komunikací dostavět.

Děkujeme za rozhovor.

Redakce Stripu
Foto: MDČR

zpět nahoru