|
|

| Seriál pohledů do historie řízení letového provozu 42. díl | 
24. 8. 2009
Mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo došlo k vypracování a zavedení postupů pro tzv. řízení toku letového provozu, které minimalizovaly ztráty způsobené vynuceným vyčkáváním letadel ať již na zemi, či, především, během samotného letu ve vzduchu, v důsledku přetížení vzdušných cest apod. Právě plynulost letového provozu se například v roce 1979 značně zlepšeila oproti roku předchozímu.
Tzv. „nové“ letiště v Praze-Ruzyni slouží leteckému provozu od dubna 1968
Zkvalitnila se i činnost dalších služeb. Tak například letecká informační služba byla poskytována a letecké publikace vydávány v souladu s mezinárodními a vnitrostátními předpisy a dokumenty. Obdobná účinná úsporná opatření byla realizována i v případě telekomunikačních služeb.
Zabezpečovací letecká technika se na základě usnesení Předsednictva vlády ČSSR č. 63/77 postupně modernizovala. Do provozu byly v tomto období uvedeny mj. nové všesměrové radiomajáky VOR, měřiče vzdálenosti DME, přesné přibližovací systémy ILS, přehledové a přistávací radiolokátory Tesla RL41 a RP-3G/4G apod. Na pražské Ruzyni se stal významným pomocníkem řídících letového provozu při řízení pohybů letadel a mobilních prostředků na ploše našeho nejvýznamnějšího mezinárodního letiště pojezdový radiolokátor ASTRE Thomson.
Podle statistik ŘLP ČSSR se koncem sedmdesátých let o jedenáct procent zvýšil počet pracovníků, z nichž většinu představovali řídící letového provozu a pracovníci zabezpečovací letecké služby. Souběžně s tím bylo také zřízeno specializační pomaturitní studium Řízení letového provozu, které v období let 1978 až 1980 absolvovali 93 posluchači. Všeobecně lze konstatovat, že vznik příspěvkové organizace ŘLP ČSSR a počátky její činnosti přinesly očekávané, vesměs kladné výsledky, které se projevily především v posílení a zkvalitnění poskytovaných služeb a zvýšením bezpečnosti civilního letového provozu v ČSSR.
1981 – 1983
Počátkem osmdesátých let vstoupilo v platnost vládní rozhodnutí, které zásadním způsobem omezilo rozsah vnitrostátní letecké dopravy. V průběhu roku 1981 se celkový objem jejích výkonů ve srovnání s rokem předchozím snížil o 10 000 pohybů letadel. Z hlediska rozložení letového provozu ve vzdušném prostoru ČSSR došlo k nejvyššímu poklesu letů uskutečněných v oblasti Praha a snížil se i jejich počet probíhající mezi oblastmi Praha a Bratislava. Provoz na letištích ve stejném období poklesl o 25 356 pohybů.
Nejvyšší počet pohybů letadel, 21 549, zůstal zachován tradičně na letové cestě A4 směřující napříč ČSSR od hranice s NDR na hranice s Maďarskem. Navzdory této skutečnosti se ŘLP ČSSR dařilo i nadále úspěšně řešit hlavní problémy spojené s řízením letového provozu, především byla vypracována jeho koncepce.
Obdobně se postupovalo i v případě zabezpečovací letecké techniky, neboť tyto dvě oblasti, spolu s kvalitní odbornou přípravou personálu, hrály z hlediska zajištění vysokého procenta bezpečnosti letového provozu nejvýznamnější roli. Jedním z důležitých realizovaných kroků z pohledu zlepšení podmínek a možností zajišťování bezpečnosti a plynulosti letového provozu bylo zřízení 5. sektoru v rámci Oblastního střediska řízení letového provozu a úprava odpovědností v řízené oblasti Praha (ACC Praha) s účinností od 1. ledna 1981.
Ing. Milan Cvrkal, foto: archiv
zpět nahoru
|