17. 6. 2009

Z uvedeného výčtu vyplývá, že nová organizace od počátku existence zajišťovala činnosti vysoce specifické, svým pojetím naprosto ojedinělé. Tomu odpovídala i funkční a profesní struktura, v níž nosné profese tvořili řídící letového provozu a specialisté zabezpečovací letecké techniky. Za náročnou odborně-profesní přípravu zaměstnanců odpovídal útvar odborné přípravy pracovníků řízení a zabezpečení letového provozu. V jeho rámci podstoupil každý řídící letového provozu pomaturitní specializační studium s návazným zdokonalovacím školením doplněným o další kurzy, jejichž absolvování bylo nezbytné pro budoucí výkon funkce. Obdobná specializační příprava byla vyžadována i v případě řídících odbavovacích ploch (tzv. „startérů“), radiofonistů, asistentů řídících letového provozu a referentů letecké dopravy na pracovišti přípravy posádek, respek­tive ve středisku letecké informační služby.

Organizační schéma ŘLP ČSSR

Přestože nová struktura československého civilního letectví přinesla bezesporu mnoho kladů, došlo k jistému zhoršení vzájemné spolupráce mezi jednotlivými organizacemi, což bylo způsobeno mimo jiné i ne zcela propracovanými kompetencemi při poskytování služeb, údržbě prostředků zabezpečovací letecké služby apod. Základní organizace ŘLP byla členěna podle konkrétního umístění zabezpečovacích letových středisek (ZLS) na jednotlivých letištích. Při výše uvedené reorganizaci civilního letectví přešlo do jeho řídicí sféry mnoho pracovníků z armády, což přineslo snížení odborné úrovně v řídicích článcích.

I přes tyto dílčí (a v některých případech bohužel zá­sad­ní) nedostatky, lze reorganizaci z hlediska řízení letového provozu hodnotit v zásadě kladně, neboť byly mj. vytvořeny podmínky pro řešení vzniklých problémů. Další modernizace zabezpečovací letecké techniky a zvyšování kvalifikace zaměstnanců pak příznivě ovlivnila zvýšení bezpečnosti letového provozu. Koncem sedmdesátých let došlo u ŘLP ČSSR k rozvoji materiálně-technické základny, a především ke zkvalitnění poskytovaných služeb.

Velký význam byl neustále kladen na zabezpečovací leteckou techniku, a to i přes již uvedenou skutečnost, že vzhledem k prohlubující se ropné krizi docházelo k jistému útlumu především vnitrostátního provozu. Tak například v roce 1979 se ve vzdušném prostoru ČSSR sice uskutečnilo celkem 138 903 pohybů letadel, což ve srovnání s rokem předchozím znamenalo nepatrný nárůst – o 0,3 % –, avšak na dopravních letištích se ve stejném období celkově snížil počet pohybů o 4,4 %. Nejsilnější provoz přitom probíhal tradičně od června do září.

V rámci letového provozu byla zvýšená pozornost věnována jeho plynulosti (a tím i šetření LPH), a především bezpečnosti. Byly hledány nové způsoby koordinace letového provozu a vydávání letových povolení, které významně napomáhaly ke zkrácení doby letu a chodu pohonných jednotek letadel vyčkávajících před vzletem na zemi.

Ing. Milan Cvrkal, schéma: mis