16. 4. 2009

Přinášíme druhou část rozhovoru s generálním ředitelem Úřadu pro civilní letectví České republiky ing. Josefem Radou, s nímž jsme si povídali při příležitosti jeho ročního působení ve funkci.

Spolupracujete s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA). Jak tato spolupráce probíhá?

Mohu říct, že EASA je na mezinárodní úrovni v současnosti naším hlavním partnerem. Kompetence EASA jsou pevně stanoveny tzv. základním nařízením, kompetence Úřadu jsou stanoveny leteckým zákonem. To jsou tedy hranice, které je třeba dodržovat. Můžeme říci, že EASA plní regulační činnosti, dále pro přesně definované oblasti, převážně v oblasti letové způsobilosti, plní činnosti certifikační, a navíc provádí inspekční činnost, díky níž posuzuje jednotnou aplikaci požadavků v členských státech. Pokud se týká certifikačních činností, EASA má možnost pověřit národní úřady, pokud splní dané požadavky, aby tuto činnost prováděly místo ní. Takovou smlouvu má EASA uzavřenu také s Úřadem, což mimo jiné svědčí o prestiži Úřadu v evropském regionu. Spolupráce je tak dnes prakticky každodenní. Ať už se jedná o konzultace, připomínková řízení k návrhům změn, činnosti v rámci zmíněné smlouvy, účast na jednáních pracovních nebo poradních skupin, má osobní účast na jednání Správní rady EASA a tak dále a tak dále.

Rozšířily se v poslední době kompetence EASA?

V loňském roce vstoupila v účinnost změna základního nařízení, která rozšířila kompetence EASA na oblast provozu letadel a způsobilosti personálu. V současnosti jsou připravována tzv. prováděcí pravidla, což jsou vlastně konkrétní požadavky, které musí plnit nejenom žadatel a letecká veřejnost, ale také úřady. K nim je možné vyjádřit nyní své připomínky. A není tajemstvím, že v současné době je na programu jednání pracovní skupiny Rady tzv. II. rozšíření kompetencí EASA, a to na oblast letišť a na oblast ATM/ANS. Pokud se splní navrhovaný harmonogram, po roce 2013 by tak EASA měla plnit funkci regulátora i v těchto oblastech.

Jaké změny to přináší ve vaší práci?
Na první pohled by měl Úřad uspořit mnoho pracovních míst, ale takto to nelze zcela jednoznačně říci. Jak již bylo zmíněno, např. v určitých oblastech týkajících se převážně certifikace Úřad předané kompetence i nadále vykonává, jen pod hlavičkou EASA. Úspora, které bylo předáním kompetencí docíleno, byla využita na posílení oblastí, jež byly v minulosti podceněny či bylo nutné je dočasně utlumit. Ne vždy jsou navíc kompetence převedeny na agenturu EASA zcela a jejich určitá část může být i nadále z rozsahu základního nařízení vyjmuta a ře­šena na národní úrovni. Tak je tomu například v případě tzv. annexovaných letadel, ale třeba i malá letiště budou v budoucnu z regulace EASA vyjmuta a i nadále budou regulována na národní úrovni. To jsou tedy činnosti, které Úřad nadále zajišťuje.
Zároveň je také komunikačním prvkem mezi naším letectvím a Evropou. A nelze také opomenout spolupráci s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem zahraničních věcí na pokud možno bezproblémovém zajištění českého předsednictví v Radě EU. Jistě uznáte, že toto jsou již vysoké cíle, které přesahují pouze striktní textaci leteckého zákona a posunují naši každodenní práci trošku jiným směrem. I nadále však platí, že chceme být úřadem sloužícím občanovi, českému i tomu evropskému.

Před rokem jsme spolu v rozhovoru pro Strip mluvili o vytváření funkčního elektronického úřadu. Při pohledu na vaše webové stránky jsem se přesvědčil, že v tomto směru jste odvedli velký kus práce.

Děkuji, nicméně webové stránky jsou jen částí tohoto projektu. Hlavní díl práce spočívá uvnitř Úřadu a veřejnost toto vynaložené úsilí začne pociťovat až v následných obdobích. Nerad bych zde sliboval konkrétní benefity našim klientům, ale naše snažení se řídí neformálním heslem: „Udržet krok s požadavky náročné veřejnosti a nezaostávat za ostatními institucemi.“ Toto heslo vyjadřuje oba hnací mechanizmy – stát zavádí další a další ulehčení pro život občana – u nás patrné například tím, že nepotřebujete již dokládat výpis z rejstříku trestů, Úřad si jej opatří sám elektronickou cestou. Dalším motorem jsou požadavky veřejnosti, která ve zrychlující se době a zvyšující se rychlosti předávání informací již těžko nese například třicetidenní lhůty správního řádu. Toho v některých případech již bylo docíleno, ale v optimalizaci pokračujeme, a tím se vracím ke své první odpovědi. V letošním roce se musíme vypořádat s problematikou datových schránek, přestože je množství informací až kriticky malé, doposud nemám signál, že bychom neměli být mezi úspěšnými orgány státní správy, které přechod na tuto formu komunikace zvládnou bez dopadu na veřejnost.

Úzce spolupracujete s naší Leteckou informační službou. Jak tato spolupráce probíhá?
Tato spolupráce asi nejvíce zasahuje oblast leteckých předpisů, ale třeba i publikaci v Letecké informační příručce apod. Úřad připravuje návrhy textů leteckých předpisů, které pak následně Ministerstvo dopravy uveřejňuje právě prostřednictvím Letecké informační služby. Obecně lze tedy říci, že pokud k textu připravenému na úřadu nejsou další připomínky jiného odborného nebo legislativního rázu, je tento text předán k publikaci. Proto se snažíme, aby návrh, který opouští úřad, byl připraven v co nejlépe zpracovatelném formátu. Samozřejmě se společně s Ministerstvem dopravy snažíme předávat na LIS aktuální informace o vývoji předpisových požadavků, i když musím říci, že někdy i přes nejlepší snahu nejsme schopni předem určit i relativně blízké kroky činěné na úrovni ES nebo EASA.

Váš Úřad je pověřen výkonem státní správy a náš podnik je především poskytovatelem služeb. Jak hodnotíte vzájemné vztahy?

Přestože správně poznamenáváte, že ne všechny cíle obou institucí jsou shodné, můj názor se jednoznačně shoduje s názorem zaměstnanců zde na Úřadu, že vzájemná komunikace a rovněž vztahy jsou vynikající.

Děkuji za rozhovor a ještě jednou vám přeji do budoucna mnoho úspěchů.

Text afoto: Michael Sedláček

zpět nahoru