Seriál pohledů do historie řízení letového provozu 38. díl
7. 4. 2009
Před koncem roku 1973, 1. prosince, převzala ČSSDL proudový třímotorový letoun Jakovlev Jak-40 poznávací značky OK-DHA, v. č. 9341230, který po vybavení měřicí aparaturou T-FIS7314 americké firmy Sierra používala k letovému ověřování pozemních radionavigačních zařízení.
Z hlediska vlastního řízení leteckého provozu byl již dříve zadán státní výzkumný úkol nazvaný „Automatizace řízení mimoletištních letů – AŘML“, jehož řízením a koordinací s resortem tehdejšího Ministerstva národní obrany (MNO) byla pověřena Správa dopravních letišť. Součástí tohoto systému měla být mj. i radiolokační síť poskytující informace o poloze letadel v řízeném vzdušném prostoru. Při schvalovacím řízení, které proběhlo v roce 1974, však resort MNO od zamýšleného společného systému ŘLP odstoupil a další řešení automatizace probíhalo již jen v civilním sektoru na úrovni resortního výzkumného úkolu.
Jak-40 OK-DHA byl k letovému ověřování pozemní radionavigační techniky používán 20 let
Dalším pokračováním se stal tzv. APROS – systém automatizovaného procedurálního (neradarového) řízení leteckého provozu, rozdělený do dvou fází. Zatímco APROS 1 řešil automatické zpracování podaných letových plánů (FPL) a na jejich základě následný tisk letových proužků, navazující APROS 2 se zaměřil na dálnopisnou síť, konkrétně na její přímé (on-line) propojení s počítačem a následným tiskem letových proužků podle informací z podaných (FPL) či stálých (RPL) letových plánů na čtyřech sektorech pracoviště ACC Praha a dvou sektorech ACC Bratislava.
Sál výpočetního střediska v Jenči
S neustále rostoucím zaváděním výpočetní techniky na pracoviště zabezpečování a řízení letů bylo nezbytné vybudovat i kvalitní zázemí. Poblíž vysílacího střediska v Jenči (západně od letiště v Ruzyni) bylo uvedeno do provozu výpočetní středisko pro automatizaci řízení letového provozu, v němž byly provozně ověřovány počáteční etapy československého systému vyvinutého pro naše specifické podmínky, při současném udržování všech návazností na výzkumné práce prováděné ve spolupráci s ostatními zeměmi tehdejší RVHP. Funkci centrálního počítače plnila zdvojená instalace počítače TESLA 270, jako periferní počítače byly používány maďarské EC 1010. Vyústěním dalšího vývoje automatizovaných radarových systémů ŘLP se stal tzv. ARAS, určený k experimentálnímu ověřování automatizovaného zpracování informací sekundárního přehledového radiolokátoru (SSR) a jejich dálkového přenosu. V rámci systému se rovněž zkoušelo automatické přidělování rozlišovacích kódů SSR pro potřeby obou ACC, respektive uplatnění alfanumerických zobrazovacích jednotek s klávesnicí při procedurálním i radarovém řízení letového provozu v koordinaci mezi jednotlivými sektory, oblastmi a vojenskými stanovišti řízení letového provozu.
zpět nahoru