Vyhledávání:   
Řízení letového provozu > Přečtěte si > Strip > Seriál pohledů do historie řízení letového provozu 33. díl
O násTiskové centrumZákaznické centrumOdkazyVolná místaPřečtěte siNapište nám

    Seriál pohledů do historie řízení letového provozu 33. díl

19. 10. 2008

Ve službách řízení letového provozu se stále více prosazovala snaha aplikovat mezinárodní předpisy a postupy podle ICAO, což značně usnadňovalo zejména provoz západních leteckých dopravců ve vzdušném prostoru a na letištích v Československu. Složky řízení letového provozu v té době již plně využívaly kvalitní radionavigační zařízení odpovídající normám ICAO, představované zejména přistávacím systémem ILS a kromě rozšířených nesměrových radiomajáků NDB též všesměrovými radiomajáky VOR, kterými byla vybavena všechna tuzemská mezinárodní letiště, respektive letové cesty a okrsky letišť.

V polovině šedesátých let sloužil jako „FOLLOW ME“ automobil Škoda 445 Octavia

V důsledku rozvoje civilního leteckého provozu, a tím i nárůstu činnosti Státní letecké správy, bylo nutno v polovině šedesátých let přistoupit k nezbytným organizačním úpravám. Na základě znění § 4, odst. 2 zákona č. 203/1964 Sb. o úpravě některých úkolů státní sprá­vy v civilním letectví a podle §§ 67 a 68 zákona č. 47/1956 Sb. o civilním letectví byla na základě vyhlášky číslo 209/1964 Sb., vydané ministrem dopravy s účinností od 1. ledna 1965, rozdělena Státní letecké správy na dvě samostatné organizace, a to Správu dopravních letišť (SDL) a Státní leteckou inspekci (SLI), obě s celostátní působností. Důvodem k uvedené reorganizaci byla především snaha vytvořit státní inspekční orgán nezávislý na jakékoli provozní činnosti.

Hlavní úkoly Správy dopravních letišť spočívaly především v:

- řízení a zabezpečování civilního leteckého provozu na území Československa,

- stanovení a vyhlášení letových postupů pro provádění letů nad územím Československa,

- vydávání povolení ke zřízení nebo podstatné změně pozemních leteckých zařízení,

- zajišťování výstavby veřejných letišť pro pravidelnou leteckou dopravu a pozemních leteckých zařízení,

- výkonu správy a provádění údržby letišť a leteckých pozemních zařízení,

- zpracovávání koncepcí dlouhodobého a krátkodobého rozvoje, výstavby veřejných letišť, zabezpečovací letecké techniky a leteckých provozních služeb,

- zajišťování a zpracovávání přípravné a projektové dokumentace,

- výkonu funkce přímého investora.

Rozhodnutím ministra dopravy ze dne 31. května 1965 byla SDL zmocněna i k výkonu funkce stavebního úřadu. V praxi to organizaci umožňovalo povolovat stavby a pozemní letecká zařízení na základě zákona č. 47/1956 Sb. (Zákon o civilním letectví), respektive podle vládního nařízení č. 8/1956 Sb. uvádět tyto stavby do trvalého provozního používání s výjimkou takových případů, pro něž si ministerstvo dopravy toto právo vyhradilo. V roce 1967 byl v souladu s rozhodnutím ministerstva dopravy zřízen v rámci SDL odbor rozvoje vědy a techniky, jehož hlavní náplní byl výkon funkce oborového výzkumného střediska v provádění, zajišťování a koordinaci výzkumných a vývojových úkolů státních, oborových a podnikových.

Ing. Milan Cvrkal, foto: archiv


zpět nahoru