16. 10. 2008

Nejen o návštěvě britské letecké show, ale třeba i o získávání poznatků o poskytování letových navigačních služeb všeobecnému letectví jednotlivými služebnami vypráví reportáž ing. Alexandra Dudy, vedoucího směny na APP/TWR Praha.

Pokud uslyšíte ohlušující, v duru ladící, tarokující a kouřící přeplňované 27litrové dvanáctiválce Rolls-Royce/Packard Merlin a 36litrové Rolls-Royce Griffon, ucítíte závan spálené směsi vysokooktanového leteckého benzínu a oleje a pohled na dokonalé aerodynamické křivky letadel automaticky zvýší váš srdeční tep, věřte, že se nacházíte mezi „Flying Legends“ na letišti Duxford ve východní Anglii. Tato s anglickou nostalgičností a úctou hýčkaná letecká show vysoce profesionálně zrestaurovaných a do letuschopného stavu uvedených letadel zejména anglické a americké provenience převážně z druhé světové války se koná s historickou pravidelností každoročně druhý červencový víkend, přičemž ve vás podvědomě vytvoří neovladatelný pocit nutnosti se sem alespoň ještě jednou vrátit. Typickou ostrovní atmosféru rozmanitého počasí jsem se rozhodl nasát již pošesté, tentokrát letounem DA-40 Diamond Star a společně s dalším eproučníkem panem Otakarem Radou. Cílem mise nebyla pouze návštěva leteckého dne či muzea, ale taktéž sběr poznatků poskytování letových navigačních služeb všeobecnému letectví jednotlivými ANSP´s na trati letu. Vzhledem k tomu, že s ohledem na pozdní plánování letu již nebylo možné získat slot pro přílet na základnu Duxford, bylo cílovou destinací Marshallovo letiště v Cambridge.  

Po přistání v Cambridge

Čtyřmístný letoun DA-40 registrační značky OK-IMC, patřící do flotily společnosti Alfa Air a dosahující cestovní rychlosti 120 KIAS, dokáže při průměrné spotřebě méně než 5 US galonů tryskového paliva za hodinu nabídnout vytrvalost letu až 7 hodin. Stroj je vybaven 2x COM/NAV GPS, VOR, ILS Garmin 430, stormscopem a autopilotem, tedy slušně na to, aby let jako takový nabídl prožitek a nikoliv vyžadoval sportovní výkon či dokonce zápas. První část trati letu byla naplánovaná z jihočeského Hosína do Liege via zhruba frankfurtský VOR METRO a belgický OLNO. K plánování byl využit SW Jep­pesen FlightMap s on-line počasovým kanálem, který společně s dobrou GPS a PC tablet funguje jako další komfortní palubní navigační nástroj. Po přeletu FIR BDRY EDMM přibližně v 6 hodin ráno byla snaha navázat spojení s FIC Mnichov na kmitočtu dle instrukcí reprodukovaných na příslušném informačním kanále. Kmitočet určený pro lety VFR v našem prostoru byl ve skutečnosti kmitočtem sektoru IFR, na kterém pravděpodobně službu končící řlp utrousil cosi o nezájmu o náš let. Takhle to vydrželo až do přeletu hranic prostoru odpovědnosti FIC Langen. Zde službu konající madam odvedla naprosto špičkový profesionální výkon, navíc nad rámec služebních povinností, protože studená fronta se silnými projevy bouřek postupující od západu rychleji, než se očekávalo, nás zastavila po 3 hodinách letu 15 NM před Liege. Její aktivita v předávání navigačních výstrah, zjišťování informací o možných diverzních letištích a aktuálního stavu počasí na nich, včetně příslušné části trati letu byl školským příkladem toho, jak má tato služba vypadat. To vše společně s účinnými informacemi o provozu. Vysazení autopilota a falešná indikace nouzového stavu paliva nás nakonec svedla na letiště Kolín nad Rýnem/Bonn, čehož jsme využili k návštěvě TWR a diskusi s bývalými řlp APP Düsseldorf na téma integrace v podmínkách DFS (získané informace jsou s ohledem na dobré mravy nepublikovatelné).

Po přechodu fronty jsme pokračovali do destinace v hezkém letním počasí, doprovázeném typickou kupovitou oblačností, přes FIR Brusel, který jakožto odstrašující příklad airspace managementu bez dobré znalosti letecké profese snad ani není možné bezproblémově proletět. Pořekadlo o líné hubě a holém neštěstí zde platí dvojnásob. Nad Severním mořem jsme vyslechli  R/T fráze jako „report midchannel“ nebo „coasting in“, jejichž význam bylo potřeba si domyslet.

Letiště Duxford, jež je situováno 8 mil jihozápadně od Cambridge, má dlouhou a výjimečnou operační historii. Za druhé světové války sloužilo společně se sousedící bází Fowlmere jako sector airfield legendární bitvy o Británii, během níž měla německá Luftwaffe získat kontrolu nad stíhacím letectvem RAF. Letos slaví 90 let svého vzniku. Na letové stojánce bylo možné spatřit vedle v letošním roce prezentovaných devíti válečných a poválečných letounů Spitfire a Seafire různých variant, dvou Hawker Hurricane a Sea Hurricane taktéž 6 P-51 Mustang, dva P-40 Warhawk/Kittyhawk, dva B-25 Mitchell, A-26 Invader, BF 109 Hispano Aviación Buchon, kočky od Grummana a mnoho dalších, zejména z majetku the Fighter Collection, Aircraft Restoration Co či Spitfire Ltd. Skutečným tahákem byly letové ukázky B-17G Flying Fortress „Liberty Belle“, jež byla přeletěna ze své homebase v americké Georgii přes Kanadu, Grónsko, Island a Skotsko, a francouzské „Pink Lady“, pyšnící se šesti válečnými misemi nad Německem, eskortované ve formaci letouny Mustang. Třetí B-17 „Sally B“ nebyla bohužel z důvodu závady na motoru č.1 uschopněna.

Zpáteční cesta vedla opět via jižní část Severního moře (40 minut nad vodou, B737 klesajícímu v protisměru z FIX KOKSY na VOR CLN do EGSS stačí 10) přes Koksijde nedaleko belgického Ostende s mezipřistáním v ELLX. Přílet po VFR trati v publikované výšce zhruba 100 m nad ardenskými smrkovými hvozdy obklopujícími letiště od západu, s kategorickým zákazem letištního řídícího letět o něco výše nebyl košer zážitkem. Naproti tomu přistávací poplatek činil 6 eur, odvoz na handling, ARO a MET zbrusu novým Audi A8 v kůži samozřejmě zdarma. Pro srovnání, poplatek v LKPR pro letadla o MTOW do 9 tun je 1674 CZK. Hnáni silným zádovým větrem a trekovanou traťovou rychlostí 140 uzlů jsme dolétli asi po 3 hodinách onu studenou frontu na letišti Hosín s přistáním v podmínkách doznívajícího deště. V prostoru Nýrska po přeletu státní hranice přibližně v 3500 ft AMSL nebylo možné navázat spojení s FIC Praha, proto se závěrečná část letu odbyla spojením s MTWR Líně a Praha Terén.

Vzhledem k podobnosti v použitých technologiích a technikách užívaných při poskytování letových navigačních služeb závisí jejich kvalita víceméně na člověku, který příslušnou službu poskytuje, při­čemž je lhostejné institucionální uspořádání inter a intrapodnikových struktur či diverzita licencování výkonného personálu.

Akce vznikla za velkorysé podpory podniku ŘLP ČR, s. p.

Foto: Otakar Rada, APP/TWR Praha

zpět nahoru