II. světová válka

Slavnostním zahájením provozu ruzyňského letiště 5. dubna 1937 došlo k významnému kvalitativnímu posunu v zabezpečení letecké dopravy v Československu. Toto letiště je dnes známé pod oficiálním označením „Terminál 3“, hovorově se mu říká „staré“. Jeho řešení, na tehdejší dobu skutečně nadčasové a mj. oceněné na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži v roce 1937 diplomem a zlatou medailí, zajišťovalo dostatek pohodlí cestujícím a dosud nepoznané zázemí pro zaměstnance. Z hlediska technického vybavení se ve srovnání s ostatními „vzdušnými přístavy“ vyspělých evropských států řadilo mezi špičku. Praha-Ruzyně představovala v této době významný bod v letecké síti řady leteckých společností a toto její postavení umožňovalo každodenní dopravu cestujících, nákladu a pošty prakticky do všech hlavních měst Evropy.

Zdejší letištní služby i služby řízení letového provozu využívaly kromě domácích ČSA a ČLS též zahranič­ní aerolinie, například Air France, italská ALA Littoria S. A., belgická Sabena, Aeroflot a další. V roce 1938 byla zahájena výstavba vysílacího ústředí v Jenči, jihozápadně od ruzyňského letiště. Stavba, kterou projektoval ing. Arch. Fencl, byla dokončena o dva roky později. Hlavní část jejího přístrojového vybavení, anténní stožáry, dodaly Vítkovické železárny. Vysílací ústře­dí bylo určeno k zajištění radiového spojení s letadly, mezi jednotlivými letišti v ČSR, k vysílání meteorologických zpráv atd. Na dalším místě poblíž letiště, u obce Středokluky, byl postaven středofrekvenční radiový zaměřovač typu Marconi Adcock, používaný k nočnímu a dálkovému zaměřování letadel.

Pohled z řídicí věže na plochu ruzyňského letiště na jaře roku 1939. Patrné jsou zpevněné plochy před odbavovací budovou a rozestavěná část zpevněné dráhy

Bohužel, příznivý trend rozvoje civilního letectví v Československu byl násilně přerván a nekompromisně potlačen tragickými událostmi konce třicátých let. Vstup hitlerovských vojsk na území ČSR 15. března 1939 znamenal nejen rozbití našeho státu, ale i likvidaci tohoto dopravního odvětví.

Již následujícího dne přilétla do Prahy skupina transportních letadel Junkers Ju-52 se specialisty a novým velením letiště, nyní nazvaného „Flughafen Prag-Rusin“. Správu letiště převzal vojenský Fliegerhorst, který nechal vyklidit všechny prostory a odvézt, respektive zničit veškeré stávající technické vybavení. Množství pozemního zařízení bylo velitelstvím německého vojenského letectva prohlášeno za nepoužitelné a muselo být odstraněno a sešrotováno. Po vzniku okleštěného protektorátu Čechy a Morava na všech vnitrostátních letiš­tích civilní provoz ustal …

Dne 26. dubna 1939 vstoupilo na území protektorátu v platnost „Říšské letecké právo“, které upravovalo veškerou činnost spojenou s leteckou dopravou. V lednu 1940 vznikla na Ruzyni vojenská letecká škola (FFS 12) pro piloty německých bombardérů. S účinností od

1. července 1941 byly ČSA a ČLS úředně zlikvidovány a jediným dopravcem, kterému byla povolena doprava, se stala německá společnost Deutsche Lufthansa A. G., které připadl i veškerý letadlový park, hangáry a další majetek obou, nyní již neexistujících, československých dopravců.

Stejně tomu bylo i v případě nezlikvidovaného technického vybavení letiště, pozemního zařízení i veškerého leteckého průmyslu. Jen díky značnému úsilí pracovníků, kteří často neváhali riskovat své životy, se mnoho věcí podařilo ukrýt na bezpečná místa, kde přečkaly v té­měř neporušeném stavu až do konce války. Mezi zařízení, které naopak zůstalo v provozním využívání i v průběhu okupace, patřil například přistávací systém SBA (Standard Beam Approach) firmy Lorenz, za války vyráběný v upravené podobě německým průmyslem pod názvem Bake. Obdobně byly zabrány, upraveny a následně používány i některé radiové vysílače. Jiná zařízení, jako například polní rámové zaměřovače EP 2, si německá armáda nově instalovala pro vlastní potřeby sama.

S okupací Československa bylo zrušeno i dosavad­ní Ministerstvo veřejných prací, jehož letecký odbor byl částečně převeden do protektorátního Ministerstva dopravy a techniky. Řada českých pracovníků civilního letectví byla následně propuštěna nebo byla převedena do německého leteckého průmyslu. Mnoho význačných osobností bylo transportováno společně s dalšími tisícovkami zajatců do koncentračních táborů, v nichž je čekala smrt …

Ani přes značné oběti a ztráty životů řady vedoucích a odborných pracovníků se německým okupantům nepodařilo základ někdejšího československého civilní letectví zcela zničit. Ti, kdož přežili, jakož i mnoho dalších, kteří do oblasti letectví vstoupili až během válečných let, společně přispěli k rychlé obnově poválečné letecké dopravy v Československu.

Pavel Sviták, L+K, foto: archiv