Období mezi začátkem dubna a koncem
října je pro většinu populace spojeno s pěstitelskými aktivitami na zahrádkách,
koupáním, opalováním a dalšími letními činnostmi. Pro všechny pracovníky
Provozní divize ŘLP ČR, s. p., je toto období každý rok spojeno s výrazným
zvýšením objemu letového provozu.
I když se postupně rozdíl mezi intenzitou letního a zimního provozu zmenšuje, počet letů směřujících „za sluncem“, které ke svým cestám na jih využívají vzdušný prostor ČR, je pořád značný. Rovněž počty letů z českých mezinárodních letišť nebo letů směřujících na tato letiště jsou v tomto období vyšší než od listopadu do konce března. Všichni, kdo v letní sezoně usedají za radarové obrazovky na sále ATS v IATCC nebo na TWR letiště v Ruzyni, případně na podobných stanovištích v Ostravě, Brně, nebo Karlových Varech vědí, že toto období je doslova bojem o každou minutu zpoždění, bojem o co nejefektivnější využití dráhového systému letiště, ale také bojem alespoň o pár dnů dovolené a hlídáním každé přesčasové hodiny. Úplně stejně je na tom technický personál, který zajišťuje provozuschopnost systémů a technologií, jež jsou pro poskytování letových provozních služeb nezbytné. Funkčnost systémů a jejich kapacitní možnosti jsou v tomto období každoročně vystaveny velké zatěžkávací zkoušce. Ta letošní letní sezona byla navíc ovlivněna únorovým přechodem z TB do IATCC. V lednu a únoru byly všechny aktivity soustředěny na testování systémů v Jenči, výcvik personálu a přípravu na vlastní přechod. Byl výrazně omezen výcvik nových řídících na APP Praha, zcela zastaven na ACC, dovolená byla pro personál DPRO jen pikantní představou. Kumulace těchto faktorů tak ovlivnila i průběh letních měsíců, kdy naopak pokračovací výcvik nových řídících probíhal s vysokou intenzitou. Fakt, že předběžné vyhodnocení provozních údajů za celé letní období je pro nás příznivé, je nejen zásluhou schopností pracovníků všech tří sekcí naší divize, ale také jejich osobní obětavosti a pochopení.
ACC Praha
Dvanáct sektorů ACC Praha v IATCC umožňuje aktivaci vyššího počtu řídících pracovišť, než bylo možno realizovat v TB. Personální situace na ACC dovolila v létě obsazovat až osm sektorů současně, tento počet je historicky nejvyšším počtem aktivovaných radarových pracovišť. Objem letového provozu se zvýšil o 5 %, vykázané zpoždění naopak kleslo o 20 %. Denní počet letů na ACC v tomto období atakoval hranici 2000. Ne všechno se ale podařilo. Plánované rozdělení exponovaného sektoru WL se nepodařilo jak z technických důvodů, tak pro podmínku regionální rady CZATCA na provedení praktického výcviku všech řídících na radarovém simulátoru před aplikací změny. Z časových a personálních důvodů tento požadavek nemohl být akceptován. Problém zatížení spodního západního sektoru se ale nakonec v průběhu léta ukázal jako menší v porovnání se zatížením sektoru SEL v době mezi 10.00 a 11.00 UTC, kdy se kumuluje velký počet odletů jak z letiště Praha, tak i z letiště ve Vídni. Současným využíváním RWY 24 pro vzlety proudových letadel a RWY 13 pro vzlety turbovrtulových letadel na letišti v Praze se provozně silně zatížil uvedený sektor ACC. Z těchto důvodů se na ACC i APP pro toto období velmi rychle vžil pojem „happy hour“. Ta hodina strávená na TWR, kdy často před dráhou čekalo na vzlet osm letadel, nebo za radarovou obrazovkou na APP a ACC byla totiž skutečně pro všechny účastníky nezapomenutelným zážitkem.
SPLS Praha
Personál střediska SPLS Praha zahájil letní sezónu kompletní rekonstrukcí interiéru TWR a poskytováním služeb z té „staré hranaté“ TWR. Letový provoz na letišti v Praze rovněž významně ovlivnila výstavba nové části pojezdové dráhy D a v neposlední řadě i dvě dlouhodobé výluky hlavní dráhy 06/24. Zejména oprava a rozšíření protiskluzové vrstvy, která si vyžádala v srpnu uzavření dráhy na celé tři týdny, byla pro provoz letiště citelnou komplikací. Kapacita dráhového systému letiště Praha je v období provozních špiček již zcela vyčerpána, a tak nezbývá než doufat, že problémy spojené s výstavbou nové paralelní dráhy 06R/24L budou vyřešeny co nejdříve. V opačném případě se může zájem leteckých společností zaměřit na některé jiné letiště. V Ruzyni v létě přistávalo nebo startovalo každý den průměrně 550 letadel, maximální počet vzletů a přistání za jednu špičkovou hodinu překračoval běžně číslo 50. Od počátku roku do 15. října letiště Ruzyně odbavilo 10 milionů cestujících, což je meziroční nárůst o 7 %. Tento údaj potvrzuje pozvolný trend přepravců k nasazování letadel s větší přepravní kapacitou a trvale vzrůstající zájem cestujících o pražskou destinaci.
Regionální letiště
Pozitivní vývoj letového provozu je zaznamenáván i na letištích v Ostravě, Brně a Karlových Varech. Investiční politika jejich provozovatelů je zaměřena na rozšíření a zkvalitnění služeb, ta naše je zaměřena na kvalitu a efektivitu poskytovaných služeb ATS. Projekt realizace pro přiblížení za podmínek CAT III.a na letišti Ostrava je určitě tou správnou cestou, jak zvýšit významně atraktivitu letiště pro letecké společnosti.
ATMS
Pracovníci sekce ATMS se i v průběhu letního období vyrovnávali s celou řadou drobných problémů ATM systémů po přechodu do IATCC nebo realizací jejich úprav v důsledku provozních změn. Hodně vrásek na čele všem způsobil zcela nový komunikační systém VCS a certifikace radarového simulátoru. Fakt, že systém VCS „přežil“ léto bez úhony a plnil svoji klíčovou roli mezi řídícími a piloty a simulátor certifikát od ÚCL úspěšně získal, je jen potvrzením vysoké profesionality celé sekce ATMS a personálu oddělení simulátoru. A že mimo péči o stávající systémy stačili pánové z ATMS ještě instalovat nový radar (TAR), dokončují instalaci ILS na RWY13 a DVOR na letišti Praha, to už je jenom jejich třešničkou na dortu.
Divize provozní
Klíčovým problémem celé provozní divize je úspěšnost výcviku nových řídících letového provozu. Již v průběhu léta bylo proto věnováno hodně času analýze všech faktorů, které tuto úspěšnost ovlivňují, a snaze zkvalitnit celý proces od výběru vhodných kandidátů do základního kurzu až po kvalitu pokračovacího výcviku. V této oblasti už toho bylo hodně uděláno, ale hodně nás toho ještě čeká.
Tento problém ale přesahuje rámec i téma našeho článku a zaslouží si v některém příštím čísle STRIPU vlastní místo.
Jaroslav Vlasák, NŘDPRO
Foto: Jan Kadlec, Letiště Praha
zpět nahoru
