Počátkem roku 1930 vydal Vojenský zeměpisný ústav přehlednou leteckou mapu Československé republiky. Dne 25. března vyšel výnos Ministerstva veřejných prací o poplatcích a taxách na letištích ČSR. Československo rovněž přijalo usnesení Mezinárodní komise pro letectví o minimálních podmínkách pro vydání osvědčení o způsobilosti k létání, které mimo jiné stanovovaly podmínky pro výpočet, pro zkoušení (včetně pevnostních zkoušek) letadel, požadované přístrojové vybavení a signalizaci.

Mezi „leteckými“ úkoly Ministerstva veřejných prací bylo pokračování výstavby letišť Karlovy Vary, Liberec, zahájení civilní výstavby na letišti Hradec Králové a zahájení stavby nádraží na letišti Piešťany. Příprava trati Praha – Brno – Bratislava pro noční lety měla postoupit tak daleko, aby v tomto roce mohl být zahájen noční provoz. Bylo rozhodnuto o výstavbě nového letiště v Praze, protože kbelské letiště se smíšeným provozem pozvolna přestávalo vyhovovat.

Světelné majáky na trati Praha – Brno – Bratislava

V roce 1930 se konala mezinárodní (evropská) porada, která se zabývala problematikou nočních letů. Mimo jiné stanovila způsob použití polohových světel u letadel a požadavky na světelné řady na nočních leteckých tratích.

Asi v červnu vypsalo Ministerstvo veřejných prací veřejnou soutěž na stavbu sedmnácti stožárů pro noční navigační světla na trati Praha – Brno – Bratislava. Ocelové příhradové stožáry s betonovými základy byly vysoké 10 m, měly půdorys 1,75 x 1,75 m, na vrcholu stožáru o rozměrech 1 x 1 m byla umístěna plošina 2,5 krát 2,5 m. Nabídky měly být podány do 21. července téhož roku a v polovině srpna MVP rozhodlo, že stavbu provede firma Chvála z Vršovic. Část majáků byla v tomto roce skutečně postavena, celá soustava však byla dokončena až v roce 1931. Kromě trasy mezi Prahou a Bratislavou byla stavěna i druhá větev na trati do Paříže, a to mezi Prahou, Plzní a Tachovem.

V průběhu roku byly zadány stavby hangárů v Karlových Varech a v Liberci, v Karlových Varech se rovněž stavěla nová nádražní budova. Od roku 1930 byla Československu mezinárodní konferencí přidělena státní značka pro letadla OK a volací radiotelegrafní znaky pro letadla začínající písmeny OKA až OKZ.

V roce 1930 byly vykoupeny pozemky pro nově uvažované letiště Praha-Ruzyně. Jednalo se o letištích v Českých Budějovicích a o společném letišti pro Ústí nad Labem a Teplice s předpokládaným zahájením výstavby v roce 1931. Pokud jde o pomocná letiště, byla zahájena jednání v Uhlířských Janovicích, Jihlavě, Přibyslavi, Břeclavi, Malackách, Lučenci a Trhovišti, dále ve Znojmě a Berouně.

V roce 1930 již dosáhla síť leteckých povětrnostních hlídek počtu 75. Československé hlídky poskytly posádkám letadel za celý rok celkem 21 252 hlášení (nárůst oproti roku 1929 je o 7501 hlášení, tj. více než 50 %), z toho 6 % za letu; ač se oněch 6 % může zdát málo, i zde se jednalo o podstatný nárůst proti předcházejícímu roku – na asi 2,3 násobek počtu radiotelegraficky předaných zpráv.

1931

Pro tento rok předpokládalo Ministerstvo veřejných prací nová jednání s Německem o vedení leteckých tratí mezi oběma zeměmi. Měla být rovněž vedena jednání s Polskem o nové letecké dohodě. MVP předpokládalo nejen rozšíření vnitrostátních spojů o tři nové linky, ale také zahájení nočního provozu z Prahy přes Brno do Bratislavy (ČSA) a mezi Paříží a Prahou (CIDNA).

Pavel Sviták, L+K, foto: archiv