1927

Začátkem ledna vypsalo Ministerstvo veřejných prací veřejnou soutěž na stavbu silnic, chodníků a úpravu ramp před hangáry státního civilního letiště Praha-Kbely. V dubnu následovala soutěž na stavbu prozatímního hangáru a jeho přístavku pro letiště Mariánské Lázně. Za další měsíc přišlo vypsání soutěže na stavbu majáku na kbelském letišti.

V létě MVP zadalo stavbu zatímního hangáru a jeho přístavku v Mariánských Lázních podle výsledků dubnové soutěže. Začátkem září vypsalo další soutěž, tentokrát na stavbu definitivního železobetonového hangáru pro Mariánské Lázně; současně byla vyhlášena soutěž na přístavek hangáru č. 1 a na stavbu dalšího železobetonového hangáru ve Kbelích.

Koncem září zemská politická správa v Brně vypsala veřejnou soutěž na stavbu vodovodu pro civilní letiště Brno-Černovice. V říjnu následovala veřejná soutěž na stavbu železobetonového hangáru pro nové letiště Užhorod, v prosinci soutěž zemské politické správy Praha na zemní a stavební práce, elektrické osvětlení, kanalizaci a vodovod pro nádražní budovu letiště v Mariánských Lázních. Jen pro zajímavost, vojenské letectvo začalo v roce 1927 důsledně řešit otázku vybavení svých letišť pro noční provoz pořízením osvětlovacích automobilů.

Letiště Praha-Kbely v roce 1925

Také ve smluvním zajištění mezinárodní letecké dopravy došlo v tomto roce k významným změnám. Dne 22. ledna byla podepsána letecká úmluva s Německem, 15. února pak podobná úmluva s Rakouskem. To umožnilo připravovat provoz na trati Berlín – Praha – Vídeň a na dalších spojích hlavně do Německa. Mezinárodního leteckého spojení se dočkalo i Brno, kde přistávala letadla na lince z Vídně přes Vratislav (tehdy Breslau) do Berlína. Neúspěšná však byla jednání o lince mezi Prahou a Londýnem, neboť britské orgány požadovaly monopolní provoz pouze britskými společnostmi.

 

1928

Pro rok 1928 počítal rozpočet Ministerstva veřejných prací se zadáním stavby dalšího hangáru na letišti Kbely a měla zde být zahájena stavba leteckého nádraží. V Brně měl být postaven světelný maják a na civilním letišti měly být odstraněny bývalé vojenské objekty. Rozpočet počítal se zahájením výstavby civilního letiště v Užhorodu, v Mariánských Lázních a Karlových Varech měly být postaveny definitivní hangáry a letecká nádraží. Měla být zahájena definitivní jednání o civilních letištích v Hradci Králové a v Ostravě, kde se předpokládala výstavba v roce 1929.

Ještě v lednu 1926 byla zadána stavba železobetonového hangáru v Užhorodu a přístavku ke kbelskému hangáru č. 1, rovněž byla zadána stavba železobetonového hangáru v Mariánských Lázních. Na začátku února byla zadána stavba hangáru č. 7 ve Kbelích. Československá pošta, do jejíž kompetence to patřilo, zahájila v Satalicích, nedaleko Kbel, stavbu vysílací radiotelegrafní stanice namísto dosavadní, která byla v těsné blízkosti kbelského letiště. Přijímací stanice dosud zůstávala v Praze na Bílé Hoře.

Pro letecké a meteorologické zprávy byla upravena radiotelegrafní stanice brněnská, v Bratislavě měla být postavena nová přijímací garnitura pro letecké účely. V dubnu byla vypsána soutěž na stavbu garáží pro automobily na státním letišti Kbely. V červnu pak MVP zadalo stavbu přístavku k hangáru č. 5 ve Kbelích. V září Zemský úřad v Bratislavě zadal stavbu garáží a úřední budovy na civilní části letiště Vajnory.

Velmi důležitou událostí, hlavně z hlediska zabezpečení vlastního letového provozu, bylo předání dokončeného majáku na letišti Kbely v září 1928. Byl to významný krok k zavádění nočního provozu tak, jak byl tehdy uskutečňován: Letadla pohybující se v poměrně malých výškách byla vedena soustavou traťových světelných majáků. Letiště byla opatřena výkonnějšími majáky, které navíc vysílaly identifikační morseovu značku.

Pavel Sviták, L+K, foto: archiv