Dne 26. května byly v Praze podepsány první řádné československo-francouzské letecké dohody. První z nich se zabývala leteckou dopravou, druhá pak technickou spoluprací v letectví.

Stavba dílenského hangáru pro Československé státní aerolinie na letišti Praha-Kbely

Dohoda o letecké dopravě upřesňovala subvence poskytované Československem mezinárodní letecké dopravě zajišťované společností CIDNA, v níž se od 1. ledna 1925 přeměnila dosavadní Francouzsko-rumunská vzduchoplavecká společnost. Dohoda také stanovila, že v poměru placených subvencí bude CIDNA používat československá letadla a motory a že bude zaměstnávat československé piloty a další zaměstnance. Praha se měla pro tuto společnost stát důležitým technickým střediskem.

Pokud jde o letiště Vajnory (Bratislava), byla v roce 1925 vypsána soutěž na dodávku elektrické přípojky 22 kV. V průběhu roku se uskutečnila také úprava plochy na vojenském letišti Košice, které současně sloužilo pro civilní leteckou dopravu. Byly zahájeny přípravy pro výstavbu letiště v Ostravě.

V létě téhož roku vstoupily v Československu v platnost Dodatky k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví. Změna článku 34 se týkala ustavení Mezinárodní komise pro letectví při Společnosti národů.

Rozvoj sítě leteckých povětrnostních hlídek byl od roku 1921 značný a jejich počet dosáhl v roce 1925 již 32. I v dalších letech se jejich síť dále rozšiřovala.

 

1926

Na přelomu let 1925 a 1926 se objevil projekt letecké dopravy mezi Prahou a Terstem, za nímž stál Angličan Stead. Ten požadoval subvence od státu, ale Ministerstvo veřejných prací nemělo na subvencování linky dostatek prostředků, neboť většina těch, které byly k dispozici, byla vázána smlouvou s Francouzsko-rumunskou vzduchoplaveckou společností.

Na jaře 1926 začala ve Kbelích výstavba motorové zkušebny pro ČSA. V té době se také začalo s přípravou na výstavbu letiště Hradec Králové, kde měl být smíšený civilní a vojenský provoz. Dne 1. května mělo být dáno do provozu brněnské letiště, jehož ředitelem byl na konci února jmenován ing. Nekvasil. Nakonec však bylo letiště slavnostně otevřeno až 30. května, přestože provoz tu byl zahájen již o šest dní dříve.

V druhé polovině roku postavilo Ministerstvo pošt a telegrafů v Satalicích v blízkosti kbelského letiště novou budovu radiotelegrafní stanice.

Jak tehdy vypadala naše civilní letiště? Ve Kbelích stálo pět hangárů železobetonových, jeden hangár typu Wagner III, jeden hangár plechový a dva dílenské hangáry, dále již zmíněná motorárna, tři garáže pro služební vozidla, dvě budovy pro zaměstnance letiště a ČSA, vila ředitele letiště. Těsně u civilního letiště byly tři stožárové antény rozhlasového vysílače.

Na brněnském letišti stály dva železobetonové hangáry o nestejné světlosti vrat a služební budova. Na bratislavském letišti Vajnory byl postaven železobetonový hangár s přístavky a také provizorní dřevěný hangár. Připravovalo se zahájení výstavby civilních letišť Košice a Lučenec. V roce 1925 se také chystalo rozšíření bratislavského letiště Vajnory a budovalo se letiště v Užhorodě.

Posádky dopravních letadel stále používaly především srovnávací navigaci, s oblibou pak „železný kurz“ podle železničních tratí. Pokud letadlo nemělo dostatečnou letovou výšku, mohlo to však způsobovat komplikace, jak se to například přihodilo pilotu letounu Bleriot-SPAD poznávací značky F-AEOX. Letoun letěl v malé výši přímo nad tratí až do chvíle, kdy se setkal s protijedoucím vlakem. Okamžik poté, kdy vlak letoun podjel, ztratil pilot v rozvířeném vzduchu vládu nad strojem a letoun se proti jeho vůli dostal předčasně na zem.

Pavel Sviták, L+K, foto: archiv