14. 6. 2006

Jsou to úžasné proměny a týkají se všech regionálních letišť. V pohybu jsou rozsáhlé projekty modernizace, staví se nové, architektonicky velmi zajímavě řešené terminály, zvyšují se počty odbavených cestujících i pohybů, daří se získávat provozovatele pro nové letecké linky. Po dlouhých letech rozpaků nad leteckou dopravou z regionálních letišť, kdy byly pouze položkou zatěžující náklady, se situace začíná měnit k lepšímu.

Katalyzátorem těchto změn byl převod vlastnictví letišť ze státu na kraje na základě zákona 166/2004 Sb. Vedení kraje má životní zájem na rozvoji letiště, protože fungující letiště je hnacím motorem mnohostranného rozvoje regionu. Navíc tato změna vlastnických vztahů umožňuje i pružnou spolupráci se strukturami Evropské unie při získávání finančních příspěvků na rozvojové projekty. Zejména spolupráce s Evropským fondem pro regionální rozvoj (ERDF) zajišťuje finanční podporu projektů na snižování rozdílu mezi úrovní rozvoje jednotlivých regionů v zemích Společenství. A také je to na první pohled při návštěvě regionálních letišť vidět. Věnujme se tedy dnes letišti Karlovy Vary, které po ukončení I. etapy modernizace obnovilo 27. 5. 2006 provoz.

Budoucí vzhled nového terminálu

Ohlédněme se velice stručně do historie. Městská rada již v roce 1925 odhadla nezbytnost leteckého spojení pro lázeňský region. V roce 1931 začíná v provizorních podmínkách letecký provoz na travnaté RWY, v roce 1933 je uvedena do provozu odbavovací budova a související letištní objekty. V roce 1936 je letiště zařazeno do sítě evropských letišť, má mezinárodní spojení téměř s desítkou evropských metropolí a s 11 městy v naší republice. Za II. světové války letiště využívá stíhací pilotní škola Luftwaffe a válečnými operacemi je letiště vážně poškozeno. Bylo však urychleně opraveno a už v roce 1946 byl provoz opět obnoven, pořád z travnaté RWY.

V roce 1952 se začíná stavět cementobetonová dráha 2150 x 30m, celá letištní infrastruktura se podstatně modernizuje a od 15. října 1960 je plně obnoven provoz. V šedesátých a sedmdesátých letech letiště ročně odbavilo  kolem 50 000 cestujících, a to až do roku 1978, kdy vypukla velká ropná krize, která vyústila v úvahy o ekonomickém opodstatnění regionální letecké dopravy. Státní opatření drasticky utlumila provoz. Letiště bojovalo o přežití a jen nadšení některých pracovníků civilního letectví, kteří si uvědomovali nezvratnost škod, které by napáchalo uzavření, umožnilo jeho přežití. Dokonce se v tomto nejistém období podařilo zrealizovat některé významné investice do údržby. V roce 1989 získává letiště mezinárodní statut, ale zájem o provoz je zoufale nízký (v roce 1991 pouze 1328 cestujících). Teprve v roce 1996 se letiště odráží ode dna a jako pták Fénix se těžce zdvíhá z popela. Teprve v roce 1998 se přehouplo přes 10 000, v roce 2001 pak 20 000 a v roce 2005 už odbavilo 35 800 cestujících. Stále to ještě není ani tolik, kolik v polovině šedesátých let. Nicméně trend je tu a odborné studie odhadují možnosti letiště až ke 100 tisícům cestujících.

Ale na bezpečné zvládnutí této perspektivy je nutno se připravit. Změnily

se typy letadel, dráha má malou šířku (30 m), nevyhovující sklony, je třeba zmodernizovat světelné zabezpečovací zařízení, energetiku, kabelové rozvody, zvýšit kapacitu terminálu, zajistit ochranu před nezákonnými činy.

Náš podnik na změnu vlastnických vztahů nečekal a už v roce 2000 rekonstruoval svůj objekt, postavil krásnou řídicí věž a instaloval moderní technologie. Modernizoval i radionavigační prostředky, RWY 29 vybavil zařízením LLZ a ve zkušebním provozu je zbrusu nové zařízení GP, aby bylo zařízení ILS kompletně připraveno na přiblížení v podmínkách CAT I ICAO.

Před vlastníkem letiště – Karlovarským krajem – stojí náročné úkoly. Modernizaci letiště rozdělil do 3 etap:

I. etapa – rekonstrukce stavebního stavu RWY 11/29 (financuje Karlovarský kraj). Byla zahájena 1. 11. 2005, od 8. 3. 2006 si vyžádala celkové uzavření letiště a ukončena byla 27. 5. 2006. Byla navýšena únosnost povrchu tak, aby vyhověla i letadlům s vyšší vzletovou hmotností (např. A-321). Bylo také nutno narovnat výškové poměry, což znamenalo na východním konci ubourat 480 m, zbudovat násep a zvýšit úroveň nového povrchu o 1,8 m. Pro násep bylo nutno přemístit 36 000 m3 zeminy. V budoucnu bude možno RWY rozšířit už bez stavebních úprav. Celkové náklady této etapy byly 113 mil. Kč, z toho Karlovarský kraj poskytl 79, 4 mil. a příspěvek z ERDF činil 33,6 mil. Kč.

II. etapa – kompletní rekonstrukce světelného zabezpečovacího zařízení (financuje provozovatel letiště společnost Letiště Karlovy Vary, s. r. o.).

Etapa zahrnuje rekonstrukci světelného dráhového systému, výstavbu nového světelného přibližovacího systému se zábleskovou řadou a kompletní rekonstrukci energetického zázemí letiště. Nový světelný systém splní podmínky CAT I ICAO. Náklady budou kolem 33 mil. Kč.

III. etapa – modernizace terminálu (financuje opět Karlovarský kraj).

Etapa má dvě fáze:

a) vnitřní úpravy stávající odbavovací budovy v souvislosti s přípravou na plnění požadavků Schengenských dohod.

b) výstavba zcela nové odbavovací haly před stávající historickou odbavovací halou. Oba objekty budou propojeny pasáží. Zahájení výstavby nové haly se plánuje na počátek roku 2007 a dokončení na podzim téhož roku. Hala by měla stát 85,5 mil. korun.

Je jasné, že pro modernizované letiště bude prioritní získat zájem o provoz. Vedení karlovarského krajského úřadu počátkem dubna avizovalo jednání o zavedení pravidelné linky K. Vary – Hof – Frankfurt. Pro region by měla obrovský přínos, letiště Frankfurt je považováno za bránu do světa a získat zde místo pro přistávání pravidelné linky je téměř nemožné. Souběžně probíhají též jednání o zavedení pravidelné linky Hof – K. Vary – Mnichov. Jednání dosud nejsou uzavřena, ale průběh je nadějný. Zvyšuje se zájem cestovních kanceláří, Exim Tours a Firo Tour nabízejí letecké zájezdy do Řecka a Turecka. Zájem o spolupráci projevuje i Čedok a Fischer. Navyšuje se počet letů do Ruské federace – 4 x týdně ČSA a 1x Aeroflot. V zimním letovém řádu přidá Aeroflot další spoj. Z větších letadel letiště pravidelně nalétávají typy B737, A320, připojí se i A319.

Vedení karlovarského letiště odhaduje, že po zprovoznění nového terminálu by se počet odbavených cestujících mohl pohybovat mezi 60 000 až 100 000. To jsou slibné perspektivy, které jen potvrzují, že nelehké úvahy odborníků ŘLP o smyslu a opodstatnění investic do projektu obnovy a rozvoje regionálních letišť před sedmi lety byly oprávněné a byly i vzhledem k rozvoji letecké dopravy správně načasované. Zpoždění privatizačních projektů na převod letišť  ze státního majetku však způsobilo, že teprve teď letiště náskok ŘLP dohánějí.

Připraveno ve spolupráci

SLNS Karlovy Vary a AI

zpět nahoru